Jan Fingerland: Izraelské volby očima tajných služeb
Kdo rozhoduje ve volbách? Optimisté říkají, že voliči. Podle realistů to jsou píáristé a odborníci na kampaně. A skeptici by dodali manipulátory v pozadí, včetně zahraničních. Právě toho se obávali ve volebním Izraeli, ale není to zdaleka jen izraelský problém.
Možnost, že někdo v pozadí hýbe veřejným míněním, zejména těsně před volbami, v demokraciích existovalo vždy. V éře internetu a sociálních sítí se toto riziko zmnohonásobilo.
Ruka zvenčí
Čtěte také
V samotném Izraeli se nejčastěji poukazuje na dva případy, v nichž nějakou roli hrály zahraniční síly. Jednak americké volby roku 2016, do kterých velmi pravděpodobně zasáhli lidé pracující pro Rusko.
Druhým zmiňovaným příkladem jsou manipulace, jejichž terčem byl samotný Izrael. Před pár dny například Twitter na výzvu izraelských úřadů odstranil řadu falešných účtů, které podporovaly krajně pravicového politika Itamara ben Gvira. Nešlo o jeho vlastní kampaň, ale snahu někoho v pozadí posílit politika považovaného za extremistu.
Podobně v minulosti se kdosi, pravděpodobně z Íránu, snažil podporovat protiarabskou nenávist v řadách židovských ultraortodoxních věřících. Letos na jaře neznámý původce prostřednictvím sociální sítě Telegram šířil dezinformaci o údajně hacknutém telefonu místopředsedy vlády Benny Gantze, pravděpodobně s cílem podrýt jeho postavení.
Čtěte také
I tento útok mohl pocházet z Íránu nebo Ruska. O pokusech Moskvy zasáhnout do izraelské volební debaty se v Izraeli mluví už nějakou dobu. Dost otevřeně naznačoval tuto možnost tehdejší šéf vnitřní tajné služby Nadav Argaman v souvislosti s volbami v roce 2019. A tak kontrarozvědka, která tradičně věnovala pozornost jiným druhům nebezpečí, letos věnovala část kapacity na pátrání po těchto zahraničních vlivech.
Operace tohoto druhu nemají vždy za cíl podpořit konkrétního kandidáta nebo stranu, účelem je narušit důvěru ve spravedlnost volebního procesu, radikalizovat veřejné mínění nebo rozdělit společnost.
Problém domácí výroby
Čtěte také
Pokusy o destabilizaci však nemusejí pocházet jen ze zahraničí. Příkladem je čerstvě povolební Brazílie, kde poražený prezident naznačuje, že hlasování bylo zmanipulované a možná bude chtít znemožnit předání moci.
Odpůrci Benjamina Netanjahua už před volbami zmínili podezření, že jeho spolupracovníci chystali pro případ volebního neúspěchu nasazení izraelské verze podobného postupu. Tedy kampaně „Stop the steal“, jak ji v podobném případě nazval poražený americký exprezident Donald Trump. Lidé spojení s Likudem prý už s předstihem začali se systematickým zpochybňováním hodnověrnosti volební komise a jejího předsedy, aby si připravili půdu pro případné rozbroje.
Izrael má oproti třeba Spojeným státům výhodu v tom, že se volí pomocí volebních lístků a ty se pak také ručně počítají, žádný hacker tedy volby jako takové nemůže „unést“.
Odborníci na dezinformace ovšem dodávají, že stačí rozdmýchat vášně a například napadnout stránky volební komise nebo institucí, které se zabývají volebními modely, a problém je tu. Řešení mají v rukou tajné služby, aby tomu zabránily. A také politici, aby případné rozdělení společnosti spíš hojili, než zneužívali. Takové lákadlo je ale pro některé strany příliš silné.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
