Jan Fingerland: Izraelské volby rozhodnou trpaslíci

1. listopad 2022

Izraelci už zase míří k předčasným volbám. Ty letošní budou zvláštní v tom, že o vítězi nerozhodnou voliči velkých stran, ale možná naopak těch malých. Podle údajů firmy Google je nejčastěji vyhledávanou stranou na izraelském internetu Likud bývalého předsedy vlády Netanjahua a na druhém místě pak většinou Ješ Atid Jaira Lapida, premiéra současného. 

Jeden z nich se za pár týdnů možná stane novým nebo staronovým šéfem vlády. Pokud to ovšem nebude Benny Gantz, další představitel větší strany.

Čtěte také

Jenže nebudeme příliš přehánět, pokud řekneme, že o jméně příštího premiéra nebudou rozhodovat voliči velkých uskupení, ale naopak politických trpaslíků. Tak jako minule, i letos se zdá, že volby skončí patem dvou bloků o zhruba šedesáti poslancích ve stodvacetičlenném parlamentu.

Záležet tedy bude na každém hlasu. Hlavní přesuny přízně se dějí uvnitř obou bloků, třeba mezi dvěma náboženskými stranami nebo středem a levicí, nedochází tedy při nich ke změně poměru mezi hlavními bloky. Nejdůležitější tedy bude dění na samotných okrajích izraelské politiky, a to doslova.  

Na okrajích

Jedním tímto okrajem je vše, co leží napravo od Netanjahuova Likudu. Najdeme tam možná Náš domov Izrael Avigdora Liebermana, ale ten půjde proti Netanjahuovi skoro s kýmkoli a počet jeho hlasů se asi nezmění, takže ten nehraje v této hře významnější roli.

Čtěte také

Pak je tu miniaturní strana někdejší vycházející hvězdy izraelské nacionalistické pravice Ajelet Šakedové, která ovšem pravděpodobně nepřekročí práh pro vstup do parlamentu, který je v Izraeli 3,25 procenta. Netanjahu s touto příliš ambiciózní hráčkou tedy možná ani nepočítá ve svých kalkulacích.

Nejzajímavější je tedy miniuskupení s nenápadným názvem Strana náboženského sionismu. Stojí za ní Becalel Smotrič a Itamar ben Gvir, krajně pravicoví politici, donedávna považovaní za zcela marginální postavy. Jenže zejména ben Gvirovi se podařilo se uchytit, a to i díky pomoci Benjamina Netanjahua, který se mu snaží umést cestu do parlamentu, aby ho mohl použít pro sestavení těsné koalice.

Nechce se dopustit stejné chyby jako třeba u nás Andrej Babiš, který vyluxoval voličstvo svých potenciálních koaličních partnerů. Současně se Netanjahu obává, že přímé spojení s ben Gvirem by od něj odvrátilo umírněnější přívržence pravice, kteří by tak mohli hlasovat třeba pro Lapida. Je tak důsledný, že vlastně ani neexistuje fotka, na níž by se vyskytoval zároveň s ben Gvirem.

Arabská šance

Čtěte také

Je tu ještě jedna skupina, která může rozhodnout o Netanjahuově osudu, a to arabští voliči. Pokud podpoří protistranu nebo budou hlasovat pro arabské strany, Netanjahu nemusí dosáhnout kritické většiny jednašedesáti hlasů. Zdá se, že sami Arabové dělají vše pro to, aby splnili expremiérovo přání.

Podíváme-li se jen na dění mezi arabskými politiky, zjistíme, že ani tentokrát se jim nepodařilo spojit se do jedné koalice, budou tedy kandidovat ve třech skupinách a ohrožovat svůj vstup do parlamentu. V minulosti to dokázaly, přestože se jednalo o představitele tak odlišných proudů, jako jsou nacionalisté, komunisté nebo islamisté. Nyní je dělí zásadnější odlišnost, totiž postoj k účasti v izraelské vládě a možná existenci Izraele vůbec.

Jan Fingerland, moderátor a komentátor Českého rozhlasu Plus

Představitel strany Raam Mansúr Abbás do vládní koalice vstoupil a mnozí soudí, že byl nejen odvážný, ale i úspěšný. Ovšem mezi arabskými voliči si to myslí jen méně než polovina dotázaných potenciálních voličů. Přesto nadále zhruba tři čtvrtiny izraelských Arabů soudí, že by arabské strany měly vstoupit do izraelské vlády – v rozporu s míněním jejich vlastních politických představitelů.

Arabští občané jsou ale politicky relativně apatičtí a chodí méně disciplinovaně volit, a tak se zdá, že o tom, zda budou mít v parlamentu zastoupení, případně jaké, a tedy kdo bude sestavovat vládu, rozhodne počasí. Předpověď je výhodná pro Netanjahua, na úterý jsou v Izraeli hlášeny deště.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Spustit audio