Jan Fingerland: Generál Sísí jede skrz Káhiru

Egyptský generál Abdal Fatah Sísí (archivní foto)
Egyptský generál Abdal Fatah Sísí (archivní foto)

V čele Egypta pravděpodobně stane prezident z armádních kruhů a to do značné míry na Dobrovolné přání veřejnosti. Jeho jméno bude nové, ale politická situace Egypta se možná tolik nezmění, budeme-li ji srovnávat s většinou z předchozích padesáti let novodobé historie.

Novým khaki prezidentem bude tentokrát muž jménem Abdel Fatah Sisi, zatím náčelník generálního štábu a ministr obrany. O víkendu dal však tento devětapadesátiletý muž najevo, že seriózně zvažuje svou kandidaturu na nejvyšší politický post – tedy prezidentský úřad.

Od roku 1952, kdy vojáci svrhli egyptskou monarchii, Egypt téměř nic jiného než generála v čele státu nepoznal. Zásadní otázkou pro budoucnost země zůstává, zda bude Sísí jedním z dalších generálů anebo zda politický systém, jemuž bude předsedat, bude přece jen představovat novou kvalitu.

O tom, že bude-li Sísí kandidovat, zvítězí, nikdo nepochybuje. Generál Sísí získal v Egyptě v posledním roce obrovskou popularitu, která kulminovala v létě loňského roku, kdy tento upřímně věřící muslim sesadil dosavadního prezidenta z řad Muslimského bratrstva Muhammada Mursího a postavil se tak v podstatě do čela vojenského převratu, i když podporovaného milionovými demonstracemi.

Ta část egyptské veřejnosti, která stála proti Muslimskému bratrstvu, Sísího považovala a stále považuje za spasitele před chaosem. A také za muže, který může pomoci Egyptu vyváznout z peřejí a zakormidlovat do klidnějších vod. V uplynulém roce se totiž Egypt opakovaně dostával do nebezpečných situací a nostalgie po klidnějších časech, podpořená návykem společnosti na silného muže v čele, Sísího ambicím přeje. Již dávno se také roztočila mašinérie, která Sísího kandidaturu podporuje a společnosti ho nabízí jako jediné řešení.

Sísí tvrdí, že se chce o své kandidatuře definitivně rozhodnout po ústavním referendu, které proběhne v úterý a ve středu. V podstatě jde o lidové hlasování o ústavě, kterou vypracovala prozatímní vláda opírající se právě o armádní sílu. Je to paradoxně skoro přesně rok poté, co jiné referendum odsouhlasilo jinou ústavu, pro změnu navrženou tehdy vládnoucím Muslimským bratrstvem.

Prozatímní vládě a garnituře kolem ní shromážděné tedy nejde jen o schválení návrhu ústavy, které je skoro jisté, ale o maximální účast, aby nový dokument získal oproti minulému, islamistickému návrhu co největší legitimitu. Samo Muslimské bratrstvo, z velké části kriminalizované a zahnané pod zem, doporučuje nikoli hlasovat proti, ale prostě hlasování bojkotovat a tak nové ústavě upřít legitimitu.

Sísí se však pravděpodobně bude moci rozhodnout kandidovat, protože unavená společnost touží po stabilitě a nový návrh ústavy zřejmě schválí – děje se tak tři roky poté, co 25. ledna 2011 začali Egypťané v ulicích demonstrovat proti Mubárakovu režimu. Z nehybnosti se stalo neřiditelné řícení vpřed a to nemohlo naplnit touhy původní revoluce.

Mubárak je nyní ve vězení a pravděpodobně směřuje k očištění, zatímco jeho nástupce Mursí si pár let posedí. O stabilizaci Egypta usilují i konzervativní státy oblasti, zejména sunnitské monarchie, které jsou připraveny do obnovy egyptské ekonomiky nalít peníze, ale jen bude-li v Káhiře vládnout někdo, jako je bývalý generál a nikoli bývalý Muslimský bratr.

Není však definitivně jisté, zda generál Sísí bude předsedat další autoritativní vojenské pseudodemokracii. Otázkou je, zda o jeho vlastní úmysly provést Egypt nebezpečnou stezkou k ústavní vládě, někdo v jeho okolí stojí. Kolem něj totiž nestojí ani tak liberálové a bývalí revolucionáři z roku 2011, ale ti, kdo obklopovali už Mubáraka. Zvolením Sísího by se tak uzavřel kruh, nebo nanejvýš spirála, v níž by se Egypt dostal zpátky na start, i když v trochu inovované podobě.