Jan Fingerland: Eritrejská válka v ulicích Tel Avivu
Ne že by Izraelci nevěděli, že existuje násilí, ale sobotní události obyvatele Tel Avivu zaskočily. V ulicích tohoto města se střetly davy lidí s tyčemi a kameny v rukou a téměř 200 z nich bylo zraněno, někteří vážně. Včetně policistů, kteří byli na místě přítomni.
Ti, kdo se takto utkali, byli Eritrejci žijící v Izraeli, které dělil názor na jejich vládu daleko ve východní Africe. Izraelská policie přitom mohla s podobným vývojem počítat, protože k podobným výstupům došlo v poslední době v několika dalších státech, například ve Švédsku, Německu nebo Kanadě.
Válka v exilu
Čtěte také
Jde o to, že v Eritreji panuje tuhá diktatura, před kterou statisíce lidí prchly do jiných států. Jak se ukázalo, mnozí z těch, kdo žijí v zahraničí, v nějakém smyslu nadále pracují pro tamní režim. Týká se to i části z oněch zhruba 18 tisíc Eritrejců, kteří se usadili v Izraeli a nyní pomáhali organizovat oslavy státního svátku.
Protivládně smýšlející Eritrejci se domnívali, že je jejich povinností znemožnit vládě, před kterou prchli, okázalé oslavy na půdě jiného státu. Izraeli mimo jiné zazlívají, že eritrejským úřadům veřejné oslavy povolil – a včas varovali, že přijdou a slavnosti zabrání. Připraveni byli i jejich odpůrci s tyčemi, zaskočena byla jen izraelská policie.
Eritrejští běženci v Izraeli také zjišťují totéž, co jejich krajané v jiných částech světa, totiž že chapadlo režimu, před kterým prchli, na ně dosáhlo i tisíce kilometrů od domova. Jejich vládě se například daří vybírat od nich zvláštní daň, a to i vydíráním, třeba pomocí hrozeb příbuzným, kteří zůstali doma. A jak se ukázalo, eritrejská vláda má své lidi i mezi údajnými uprchlíky.
Čtěte také
Vnitroeritrejský konflikt v telavivských ulicích má i svůj izraelský rozměr. Do země v minulých dekádách uprchly desítky tisíc Afričanů, zejména eritrejských a súdánských, většinou překročili hranice ilegálně. Jde o křesťany i muslimy. Příliv se Izraelcům podařilo zastavit roku 2012, kdy dokončili pohraniční plot na hranicích s Egyptem.
Eritrejci v Tel Avivu neprotestovali jen proti své vládě, ale i podmínkám, které v Izraeli mají. Sice mají základní zdravotní pojištění a povolení pracovat, ale úřady vyřizují jejich žádost o status uprchlíka velmi pomalu a žijí ve velké právní nejistotě. Izraelské úřady se netají, že by byly nejraději, kdyby Afričané odešli zpátky.
Ano i ne
Přítomnost Afričanů je předmětem debaty v izraelské společnosti. Část tvrdí, že Izraelci mají vzhledem ke své historické zkušenosti povinnost uprchlíkům pomáhat, jiná část je chápe jako ekonomické migranty a zdroj nepříjemností.
Čtěte také
Týká se to zejména oblasti jižního Tel Avivu, kde se Afričané většinou ubytovali. Místní lidé si stěžují na zhoršení životních podmínek.
Sobotní pouliční bitka se okamžitě stala i součástí izraelské politiky. Premiér Netanjahu, který se stylizuje do garanta bezpečnosti, prohlásil, že hodlá deportovat tisíc pachatelů násilných činů. Jde o ty, kdo bránili režim, a tedy se nemohou označovat za uprchlíky před ním. Krajně pravicový ministr Itamar ben Gvir zase škodolibě navrhl nucený přesun eritrejské komunity do blahobytnějšího severního Tel Avivu – tedy oblasti, která volí levici a podle tohoto politika dává pokrytecké rady lidem z jihu města, jak se mají k uprchlíkům chovat.
V neposlední řadě se věc stala argumentem pro zastánce justiční reformy, protože to byl právě Nejvyšší soud, který zablokoval řadu pokusů o zákony, které měly za účel uprchlíky motivovat k odchodu, například deponováním pětiny jejich příjmů do doby, než se rozhodnou vrátit domů. Izraelští Eritrejci ale nepočítají, že by se v nejbližší době mohli vrátit a po sobotním otevřeném střetu s příznivci režimu je to ještě méně pravděpodobné.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
