Jan Fingerland: Egypt si sedá, ale neví kam

Designovaný premiér Házim Bibláví má už pohromadě jádro nové prozatímní vlády. Sám Bibláví je technokrat a uznávaný národohospodář a do ministerských pozic přizval několik dalších mužů podobného druhu. Ministerstvo financí nabídl Haní Kadrímu, bývalému vyjednavači s Mezinárodním měnovým fondem. Zajímavé také je, že Kadrí je Kopt, a jeho jmenování je tedy také signálem domácí křesťanské komunitě - ale i zahraničí - ohledně názorové a náboženské otevřenosti nové garnitury. Podobným pomrknutím za oceán je jmenování Nabíla Fahmího na post ministra zahraničí – Fahmí dříve sloužil na postu velvyslance ve Washingtonu.

Zajímavá je zpráva o jmenování generála Mohameda Abú Šádího do funkce ministerstva zásobování. Abú Šádí je policejním generálem, který měl na starosti vyšetřování kriminálních činů v hospodářské oblasti. Zásobování bylo jednou z Achillových pat svržené Mursího vlády. Muslimské bratrstvo nebylo schopné zajistit dodávky elektřiny, paliva nebo mouky, čímž vyvolávalo nespokojenost, která ho zřejmě stála rozhodující podporu veřejnosti v kritické chvíli. Sami Bratři tvrdí, že přerušování dodávek bylo výsledkem zlovolných machinací ze strany přátel starých pořádků. Jisté je to, že Egypt bez ohledu na to, kdo je u moci, čelí obrovskému problému. Tento zemědělský stát je největším importérem obilí na světě, přičemž jeho měna značně oslabila, což dovoz velmi prodražuje. Stát zatím navíc základní potřeby, jako je mouka nebo palivo, značně dotoval, což už si nebude moci dovolit – trn z paty mu vytáhla velkorysá pomoc tří států z Arabského poloostrova, jde o půjčky a dary ve výši až dvanácti miliard dolarů.

Zmínili jsme se o jmenování bývalého velvyslance ve Spojených státech na post ministra zahraničí. Vztahy s Amerikou jsou velmi citlivým tématem pro obě strany. Američané se dostali předloni do palby kritiky pro svůj nerozhodný postoj, kdy podle jedněch příliš dlouho podporovali Mubáraka u moci, podle jiných ho příliš brzy opustili a podrazili mu tím nohy. V posledním roce pak Obamova administrativa investovala velké množství energie do vybudování korektních vztahů s Muslimským bratrstvem, navzdory velké vzájemné podezřívavosti. Náhle je tato práce opět vniveč a egyptští antiislamisté, nedávno v opozici, dnes ale už opět u moci, Americe její postoj zazlívají.

Americká velvyslankyně v Káhiře Anne Pattersonová krátce před svržením Mursího podpořila Muslimské bratrstvo a zmínila opakovaně demokratickou legitimitu Mursího. Minulý týden americké ministerstvo zahraničí vydalo opačně vyznívající prohlášení, že Mursího vláda byla sice demokraticky zvolena, ale jinak byla nedemokratická, což v Egyptě někteří interpretují jako podporu vojenskému svržení Bratrstva. Amerika také zatím otálí s odebráním vojenské pomoci Egyptu, jak jí nařizuje její vlastní zákon. Washington si chce udržet dobré vztahy s egyptskou armádou, hlavním a dlouhodobě spolehlivým spojencem. Tím zas ohrožuje svou důvěryhodnost v očích těch, kdo od Američanů, zvláště od Obamy jakožto prezidenta nové generace, očekávají naprostou oddanost myšlence demokracie, padni komu padni.

Situaci přijel v pondělí a úterý žehlit náměstek ministra zahraničí William Burns. Je to první vysoký americký činitel, který do Káhiry od Mursího sesazení dorazil. Jistě byl vybrán tak, aby byl postavený dosti vysoce, ale ne úplně nejvýše. Burns zjišťuje situaci a zřejmě se snaží udržet maximální vliv na nepřehledné dění. Jednal s nejvyššími představiteli Egypta – totiž těmi popřevratovými. Spekulovalo se i o jeho setkání se zástupci Muslimského bratrstva, ale to zatím nebylo ohlášeno. Bratrstvo je nyní dobrovolně i nedobrovolně stranou dění. Odmítlo se účastnit sestavování vlády a trvá na návratu k předpřevratovým okolnostem – každému ale musí být zřejmé, že toto stanovisko je dnes už zcela nerealistické.

Noví vládcové ale Muslimské bratry také otevřeně drží pod krkem. Svržený prezident Mursí je zadržován na neznámém místě bez kontaktu s veřejností. Justice zahájila výslech Mursího a 30 jeho spojenců z Muslimského bratrstva v souvislosti s jejich útěkem z vězení během povstání proti režimu někdejšího prezidenta Husního Mubaraka v lednu 2011. Reagovala tak na spekulace, podle nichž Mursímu a jeho kolegům pomohlo uprchnout některé z radikálních zahraničních muslimských hnutí jako libanonský Hizballáh či palestinský Hamas.

Egyptská prokuratura o víkendu oznámila, že začala vyšetřovat stížnosti na Mursího a osm dalších islamistů kvůli závažným podezřením, jako je špionáž, spolupráce se zahraničními subjekty s cílem poškodit národní zájmy nebo z útoků na vojenská zařízení. Nařídila též zmrazit majetek čtrnácti představitelů bratrstva, včetně nejvyšších představitelů strany. Zatím nepadlo žádné obvinění, jen se „vyšetřuje“, a to na základě podnětů od neznámých osob. Situace působí jako zastrašování Bratrstva, což dosti připomíná poměry před svržením Husní Mubáraka.

Jako úplný odpůrce všeho, co se od 3. července stalo, samo sebe chápe i Muslimské bratrstvo. Odmítlo vstoupit do nově ustavené vlády, ačkoli takovou nabídku dostalo. Žádá propuštění Mursího a jeho návrat k moci. I nadále posílá své lidi na demonstrace a drží stálou hlídku v mešitě nedaleko jedné z vojenských základen. Na jednu stranu tedy v Egyptě vidíme pokus o vytvoření efektivní, byť nelegitimní vlády s nadějí na zklidnění situace. Proti tomu však stojí touha části veřejnosti nepoddat se tomu, co islamisté z Muslimského bratrstva považují za armádní diktát, ovšem i s rizikem, že tím konzervují nyní už neřešitelný spor a nebezpečně směrují Egypt k dlouhodobému neklidu.