Jan Fingerland: Egypt, pět let poté
Situace v Egyptě ještě nikdy nebyla horší – tak shrnují současné dění ve své vlasti někteří bojovníci za lidská práva. Pět let po vypuknutí egyptské revoluce se závěr Mubárakovy éry zdá být skoro idylou.
O tom, proč 25. ledna 2011 v Egyptě vypukly masové protesty, se dosud vedou spory. Jedni zdůrazňují volání demonstrantů po svobodě a demokracii, jiní vyzdvihují ekonomickou deprivaci rychle rostoucího obyvatelstva, a ještě jiní ztrátu respektu vůči režimu stárnoucího prezidenta nebo zlost na všudypřítomnou korupci.
Mnozí se pak přiklánění k tomu, že ze všeho nejvíce se statisíce Egypťanů scházely na náměstí Tahrír v centru Káhiry, aby žádali důstojnost, respekt úřadů a policie k občanům, šlo tedy o pokus o získání sebeúcty.
V tomto ohledu není bilance posledních pěti let velmi dobrá. Budeme-li mluvit o ekonomice, její výkon roste více než čtyřprocentním tempem, ale nemůže zajistit egyptské společnosti to, co potřebuje, například dostatek pracovních míst a to pokud možno takových, která uživí jednu rodinu. Oficiálně dosahuje nezaměstnanost asi 13 procent, podle některých odhadů je to dvojnásobek.
Od ledna roku 2011 žije v zemi nejméně o šest milionů lidí více, což znamená, že hospodářský růst by měl být mnohem vyšší, aby udržel krok s porodností. Vzhledem k tomu, že současný generál Sísi se dostal k moci v polovině roku 2014, velká část zodpovědnosti za současný stav už leží na současném režimu.
Také v oblasti lidských práv a politického života došlo v mnoha ohledech k ústupu z již dosaženého stavu. V roce 2013 se při vojenském převratu dostala k moci zpátky koalice složená z armády, velkých podnikatelů, předrevoluční byrokracie, justice a dalších dětí starého režimu.
Situaci zhoršuje skutečnost, že se tak stalo po nešťastné epizodě vlády Muslimského bratrstva, jehož jednání ohrožovalo stabilitu země. Velká část společnosti se proto přimkla k vidině síly, která zemi ochrání před chaosem, jaký je vidět v Sýrii. Nyní se ovšem ze stability stalo měřítko téměř všeho.
Za posledních několik let bylo při bezpečnostních operacích usmrceno až několik tisíc lidí, další desítky tisíc jsou ve vězení, a nejedná se zdaleka jen o islamisty. Za mřížemi sedí i řada levicových a demokratických aktivistů, včetně těch, kteří stáli v čele demonstrací před pěti lety.
Paradoxní je, že mnozí z těch, kteří zůstávají na svobodě, zažívají nepřátelské reakce společnosti, která právě bojovníky za lidská práva považuje ze nepřátele státu. Lidé, kteří před pět lety dokázali během 18 dnů svrhnout třicet let vládnoucího prezidenta, nyní čelí odporu svých vlastních spoluobčanů.
Přitom armádě a policii se nedaří zcela udusit odpor, zejména pokud hovoříme o různých džihádistických skupinách na Sinaji. Ohniska terorismu však jen dále pomáhají ospravedlňovat represe a všudypřítomné kontroly. Ty ovšem vítají všichni ti, kdo jsou ekonomicky závislí na turismu, který pro Egypt zajišťuje nejen podstatnou část zisku, ale také je zdrojem velkého počtu pracovních míst.
Zatím není zřejmé, zda Sísího vláda bude i nadále pokračovat v obnově starého režimu, anebo zda se bude, dobrovolně či pod tlakem, snažit Egypt měnit. Sísí se snaží napodobit postup někdejšího předchůdce, prezidenta Násira a pomocí velkých staveb a apelů na národní velikost vytvořit společenský tmel – jako byl nepochybně obdivuhodný projekt na rozšíření Suezkého průplavu.
V Egyptě začátkem roku obnovili fungování parlamentu. Také nikdo nepochybuje o tom, že je potřeba něco udělat s ekonomikou. Zdá se také, že některá média se nechtějí nechat zcela umlčet, například v případě příliš drsných policejních postupů.
Před Egyptem v zásadě leží dvě cesty. Buď bude - přiznaně nebo potajmu - pokračovat v revoluci, která před pěti lety začala a nyní se dočasně zastavila. Anebo se tyto procesy skutečně zastaví, a pak Egypt čeká další revoluce, možná dříve než za dalších pět let.
Další komentáře z dnešních Názorů a argumentů si můžete poslechnout v našem audioarchivu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
