Jan Fingerland: Demokraté i Trump řeší stejnou otázku – co s prezidentem

11. leden 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Donald Trump před davem, který protestoval ve Washingtonu proti výsledkům prezidentských voleb

Američtí demokraté i Donald Trump řeší stejnou otázku: jak bude vypadat bezprostřední budoucnost úřadujícího prezidenta. Obě strany mají odlišné možnosti a velmi rozdílné názory.

Donald Trump bude prezidentem Spojených států už jen asi deset dní. Jeho kritici tvrdí, že je třeba i tak co nejvíce zkrátit dobu, po kterou bude mít moc. A tak demokraté naplánovali podání ústavní žaloby v Kongresu, tlačí na viceprezidenta Mikea Pence, aby sám zahájil jiný druh procedury odstavení prezidenta od moci. A k okamžité rezignaci vyzývají i samotného Donalda Trumpa.

Čtěte také

Různí lidé pravděpodobně sledují různé cíle. Někteří tvrdí, že je třeba prezidenta soudit kvůli tomu, co učinil. Jiní kvůli tomu, co by ještě učinit mohl. A ještě jiní se netají tím, že ho hlavně chtějí vyřadit z politického života včetně případné další kandidatury.

Jenže je tu pár problémů. Trump odstoupit nehodlá, Pence svůj podíl na jeho odstavení odmítl, na impeachment v Kongresu nemají demokraté dost času a ani dost poslanců. Hrozba impeachmentem je tedy spíše hra, jejímž účelem je něco jiného.

Pokud demokraté chtějí Trumpa ponížit, nebo mu „nevolebními prostředky“ znemožnit další roli v politice, pokračují vlastně v tom, co vyčítali Trumpovi a co už léta ničí americkou politiku – stranictví, nezvládnutá nenávist, zneužívání pravidel. Dost těžko mohou tvrdit, že chtějí zhojit rány. Jediný oprávněný cíl hrozby impeachmentem by byl vyvinout tlak na prezidenta, aby dále nedestabilizoval situaci.

Někomu milost, někomu ne

Ohledně dalšího prezidentova osudu se objevila také spekulace, že by si sám sobě mohl udělit milost.

Čtěte také

Buď v trestních kauzách, které už běží. Třeba obvinění, že ještě jako podnikatel zavádějícím způsobem informoval daňové úřady, banky nebo obchodní partnery. Už dříve se spekulovalo, že pokud prohraje, stráví léta u soudů.

Anebo v souvislosti se svými politickými rozhodnutími, tedy jaksi i do zásoby.

O možnost udělit milost sobě i rodinným příslušníkům se Donald Trump zajímal už v roce 2017, kdy ho vyšetřovala komise Roberta Muellera ve spojitosti s ruským zasahováním do amerických voleb. Po událostech na Kapitolu může Trump čelit novým vážným obviněním, jako je podněcování ke vzpouře.

Přitom v současné atmosféře nemá naději, že by ho omilostnil jeho nástupce, jako to po aféře Watergate udělal Gerald Ford ve prospěch Richarda Nixona s poukazem na potřebu obrátit pozornost k budoucnosti. Právě během aféry Watergate se také dostala na přetřes otázka, zda může prezident udělit milost sám sobě.

Čtěte také

Právníci si nejsou jistí, jestli si prezident může milost udělit, příslušná formulace je příliš stručná a naopak výklad Ústavy je stále širší – často právě pod tlakem progresivních právníků. V souvislosti se zmíněným Nixonovým případem se tvrdilo, že to možné není, protože by se tím porušil princip, podle kterého nikdo nemůže být soudcem ve své věci.

Technicky to ale zřejmě možné je, omilostněný člověk ani nemusí stát před soudem. Ústava prezidentovi právo udělovat milost dává, výjimka se týká jen případů impeachmentu, míněno jiných osob. Impeachment navíc není procedura trestněprávní, ale politická.

Federální prezident také nemůže udělit milost v případech porušení zákonů jednotlivých států. V souvislosti s dřívějším Trumpovým plánem udělit milost své rodině se ovšem také objevil názor, že by pak sám budoucí exprezident mohl být souzen za „bránění spravedlnosti“, což je obvinění, které padlo i v případě jeho prvního impeachmentu.

Jan Fingerland

Trump sám sebe chápal jako prezidenta přelomového a skutečně dosáhl řady prvenství. Složité právní otázky konce jeho období by mohly skončit před nejvyšším soudem – tím, do kterého se mu podařilo během čtyř let najmenovat tři soudce z devíti.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Spustit audio