Jan Fingerland: Chášakdží uškodí Saúdům nejvíc až po smrti

12. říjen 2018

Zmizení kritika saúdského režimu Chášakdžího je zdánlivě záležitostí jednoho člověka, nebo nanejvýš jednoho státu. To je ovšem omyl.

Už jen skutečnost, že nepohodlný kritik Chášadží zmizel na turecké půdě, odmíchala mnoho kalu, který se usadil ve vztazích mezi Tureckem a Saúdskou Arábií. Turecko například podpořilo Katar, malý, ale bohatý a velmi ambiciózní stát, v jeho snaze oponovat Saúdům. Bez pomoci států, jako je právě Turecká republika, by se Katar musel vzhledem k více než roční saúdské blokádě podrobit.

Marek Hudema: Proč zmizel saúdský novinář novinář Džamál Chášakdží?

Džamál Chášakdží

Některá místa na světě jsou nebezpečná. Můžete tam vejít a zmizíte navždy. Mezi různé pohádkové jeskyně, propasti a koncentrační tábory se teď zařadil i saúdský konzulát v Istanbulu.

Další předmět sporu mezi Tureckem a Saúdy spočívá v opatrné turecké podpoře Íránu, hlavního rivala Saúdů. Írán sice znepokojuje i Turecko, už jen kvůli odlišným zájmům v Sýrii, ale Ankara si při pohledu na mapu a na historii vyhodnotila situaci tak, že bude vycházet z dlouhodobé potřeby zůstat s Íránci v dobrých sousedských vztazích.

Určitou roli jistě hraje i fakt, že Turecko se nyní profiluje jako oponent Spojených států a zlomyslnost vůči Saúdům, kteří v americké stáji zůstávají, je nástrojem tlaku na Washington.

Bratři proti otcům

A je tu i nábožensko-politický aspekt. Turecko i Saúdská Arábie jsou sice sunnitské státy, dokonce jde v obou případech o nábožensky zbarvené režimy, ale ve skutečnosti jde o směry soupeřící. Ideologie turecké vládní strany AKP a zejména jejího prezidenta Erdogana má velmi blízko k Muslimskému bratrstvu. Jde o v podstatě aktivistické a revoluční hnutí, které ohrožuje tradiční režimy na Blízkém východě.

Břetislav Tureček: Chášakdží nebyl žádný disident, ale jeho vražda se nedá vůbec vyloučit

Džamál Chášakdží

V Turecku se pohřešuje opoziční saúdskoarabský novinář Chášakdží. Co stojí za jeho zmizením a jak kauza ovlivňuje křehké vztahy na Blízkém východě?

Naopak Saúdská Arábie, dosud nábožensky i politicky konzervativní a tradicionalistická, potírala a i nadále potírá Muslimské bratrstvo, které prostřednictvím egyptských gastarbeiterů zakořenilo i na Arabském poloostrově. Nový pragmatický režim saúdského korunního prince Mohameda bin Salmána je navíc ve věci jakéhokoli náboženství ve veřejné sféře obezřetný. A konkrétně Chášakdží kritizoval saúdské úřady za zásahy proti politickému islámu, jmenovitě Bratrstvu.

Pokud Saúdi Chášakdžího skutečně zlikvidovali, příliš se jim to nevyplatí, protože mezinárodní odpověď i z jiných kontinentů je velmi negativní. Týká se to i jejich vztahů s Američany. Pro Spojené státy je Saúdská Arábie i nadále potřebná, ať už jako důležitá vojenská síla, odběratel americké vojenské techniky nebo producent ropy, který dokáže udržet světové ceny na přijatelné úrovni.

Americké dilema

Trump zprvu vůbec na zprávy o zmizení saúdského novináře nereagoval, než změnil tón a zprávy označil za vážné. V tomto ohledu na něj tlačil i Kongres, kterému má administrativa podat do 120 dnů zprávu o tom, co se podle amerických orgánů s Chášakdžím stalo.

Americký prezident ovšem potřebuje klid ve vztazích s Rijádem na jiné úkoly, ať už jsou to obchodní války, vyjednávání se Severní Koreou nebo konec konců i pro záměr přece jen protlačit vlastní plán na izraelsko-palestinský mír, který se bez saúdské podpory neobejde.

Jan Fingerland

I zde má jméno Chášakdží svou roli. Jako novinář se otevřeně vyslovoval proti saúdskému sbližování s Izraelci, jež bylo pokusem vyvážit íránský vliv na Blízkém východě, a byl také proti Trumpovu zatím nejasnému plánu na izraelsko-palestinský mír.

Pokud tedy Saúdská Arábie, nebo specificky korunní princ Mohamed skutečně měl prsty v novinářově zmizení, bude to mít velmi výrazný dopad na postavení Saúdské Arábie, na její vztahy s Amerikou, ale také paradoxně to sníží americký vliv v oblasti.

Spustit audio