Jan Fingerland: Česká válka o Izrael
O Izraeli a tamní politice se u nás debatuje, skoro jako kdyby se jednalo o sousední zemi. A při pohledu na poslední kolo sporu o naši blízkovýchodní politiku se zdá, že je to snad i pravda.
Čtěte také
Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) a dva z jeho předchůdců, Lubomír Zaorálek (ČSSD) a Karel Schwarzenberg (TOP 09), uveřejnili společný článek v sobotním Právu, ve kterém kritizovali izraelský záměr anektovat údolí Jordánu, tedy asi třetinu Západního břehu. Jde o území, které pro sebe nárokují i Palestinci, a bez něj by se skutečně zas o něco zhoršila jejich pozice do budoucna. Případný palestinský stát by se navíc stal jakýmsi ostrovem uvnitř izraelského území.
Dokument tří ministrů přišel trochu jako blesk z čistého nebe, protože stávající ministr zřejmě zapomněl svou iniciativu konzultovat s kolegy ve vládě. Ale současně má jasný časový rámec, protože se vymezuje proti záměrům, o kterých mluví čerstvě ustavený kabinet Benjamina Netanjahua.
Adresát neznámý
Budiž řečeno, že je naprosto legitimní kritizovat jakoukoli vládu na světě a že dokument vůči Izraeli nevyznívá nenávistně. Není nepřátelský, je spíš – divný. Toporným jazykem studentské seminárky, vyšperkované různými historickými či právními exkurzemi, formuluje nějaký názor na současné izraelské pozice.
Čtěte také
Navzdory mnohomluvnosti ale není úplně jasné, co je jeho záměrem a zejména, kdo je skutečným adresátem. Zveřejněn byl česky v českých novinách a spíše než varování do Jeruzaléma vypadá jako deklarace ušlechtilých záměrů publiku zde v Česku, nebo snad tváří v tvář Evropě.
Je trochu ironické, že text byl zveřejněn pár dní poté, co se Rakousko a Maďarsko ohradily proti údajně nespravedlivé kritice Izraele ze strany Evropské unie, naposledy právě v souvislosti s anexí. Česko se k nim nepřipojilo, tentokrát naopak dalo najevo, že za přátelskou službu považuje veřejnou kritiku – přinejmenším podle představ tří signatářů textu.
Jak jsme už zmínili, nesouhlas s anexí údolí Jordánu je legitimní stanovisko, zřejmě i oprávněné. Problém je spíše s tím, jak je toto mínění sděleno. Text je plný problematických tvrzení, od faktograficky mylných přes různá falešná dilemata či gumové formulace až po manipulativní výklad některých reálií nebo mezinárodního práva.
Čtěte také
Některá tvrzení v článku tří ministrů jsou za hranicí absurdity, například když text Izraelcům vyčítá neschopnost palestinských politiků, nebo Izrael činí de facto odpovědným za stav lidských práv Palestinců žijících v okolních zemích.
Jde tak trochu o nešikovné převyprávění hlavního proudu eurounijní politiky vůči Izraeli, která se ovšem často s realitou přímo v regionu dost míjí. Vyznačuje se ještě jednou zvláštností debat o Izraeli, totiž evropským sklonem dávat Izraelcům nevyžádané rady, případně vydávat Izraeli morální vysvědčení.
Jinak se ale text vskutku snaží o vyváženost, zmiňuje i překážky a výzvy, kterým Izrael musí čelit, ale to vše sráží nepochopitelné odvolání se na českou zkušenost z roku 1938, která vlastně staví Izrael do roviny s nacistickým Německem. To se opravdu nepovedlo.
Do vlastní nohy
Není jasné, jak a proč se zrodila tato sólová akce dvou aktivních ministrů a jednoho ve výslužbě, skoro to vypadá, že jim to úspěšně podsunul nějaký filuta, který jim chtěl uškodit.
Ministr Petříček a jeho kolegové v zápalu boje o globální dobro nabili ostrými zbraně svým oponentům, premiéru Babišovi (ANO) a zejména prezidentu Zemanovi. Ten nemá rád žádného ze signatářů, zato má mnohem více možností, jak tuto chybu proti svým protivníkům obrátit. A znovu upozornilo na další dvě smutné skutečnosti: že nemáme vyjasněnou zahraničněpolitickou linii a že se naše zahraniční politika opakovaně stává nástrojem vnitropolitických bojů.
To nejsmutnější či nejveselejší nakonec. Premiér Netanjahu pravděpodobně žádnou anexi, tak jak jí rozumí v Evropě, ve skutečnosti nechystá, je to jen jeho politická hra. Takže to z naší strany bylo tak trochu zbytečné střílení se do vlastní nohy.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
