Jan Fingerland: Británie se zákonem snaží zastavit ilegální imigraci
Je těžké být populární. Přinejmenším pokud jste relativně bohatý stát a hodně lidí z jiných zemí chce u vás žít. Tuto situaci řeší Velká Británie, respektive její vláda, ale celá věc se kabinetu Rishi Sunaka tak trochu vymkla z rukou.
Do Británie přichází stále více zájemců o azyl a zejména narůstá počet ilegálních příchozích, tedy takových, kteří o něj požádají až poté, co přistanou na malých lodích u britských břehů, obvykle za pomoci pašeráků.
Čtěte také
Kabinet chce řešit situaci relativně drsným zákonem, který by umožňoval ilegální příchozí na čtyři týdny zadržet a během té doby vyhostit do domovské země nebo do Rwandy, s níž Londýn uzavřel speciální dohodu.
Ti, kdo by se do Británie dostali ilegálně, ztratili by navždy právo v této zemi žádat o azyl. Logika zákona nespočívá ve snaze zadržovat a vyhošťovat, ale spíše odradit lidi, aby se vůbec na podobnou riskantní cestu vydali – a v posledku tak i mnohým zachránit život.
Pokus o řešení
Je to vlastně už druhý pokus o podobné opatření během dvou let, to předchozí navrhla tehdejší ministryně vnitra Priti Patélová, za tím současným stojí nynější ministryně Suella Bravermanová, shodou okolností jsou obě potomkyně indických přistěhovalců, ovšem legálních.
Čtěte také
Evropané si nestandardního postupu londýnské vlády všimli často až poté, co jej na twitteru kritizoval bývalý fotbalista a nyní oblíbený televizní komentátor Gary Lineker. Zákon označil za krutý a jazyk, jímž se o věci mluví, mu prý připomíná nacistické časy. A musel odejít z obrazovky za porušení pravidel politické nestrannosti.
Suella Bravermannová tvrdí, že britské daňové poplatníky ilegální příchozí stojí miliardy liber, často jsou to údajně lidé, kteří ve skutečnosti nepřicházejí z nebezpečných oblastí a vlastně také předbíhají ostatní, kteří jsou ochotni podrobit se legální proceduře. Obě ministryně zdůrazňují, že pasažéři pašeráckých člunů procházejí nejdříve zeměmi bezpečnými, na britských ostrovech tedy nehledají záchranu holého života.
Čtěte také
Věc navíc vyvolává velké napětí mezi Francií a Británií a současně se Londýn ve vlastním zájmu zavázal, že bude Francouzům platit stovky milionů liber za to, že budou lépe hlídat pobřeží kanálu La Manche.
Vláda Rishiho Sunaka navíc vycítila, že otázka imigrace, zejména nelegální, se může stát důležitým tématem v okamžiku, kdy konzervativní strana má velké problémy sama se sebou a obliba Labour Party naopak stoupá. Zákon pravděpodobně projde změnami ve Sněmovně lordů, takže bude-li schválen, stane se tak nejdříve na podzim, volby se přitom očekávají v příštím roce.
Srážka s realitou
Kritici vládního plánu poukazují na možný rozpor s britskými zákony a velmi pravděpodobný nesoulad s mezinárodními závazky Spojeného království.
Prý se ani nepovede uvést ho do praxe, protože zatím se moc lidí deportovat nepodařilo, dohoda s Rwandou leží u odvolacího soudu, Británie nemá dost detenčních zařízení a problém spočívá hlavně v pašeráctví, migranti o britských zákonech údajně nic nevědí.
Opoziční poslanci také zmiňují fakt, že i když počet legálních i nelegálních příchozích prudce narostl, od Afghánistánu až po Ukrajinu, pořád se jedná o výrazně nižší počty než v případě Německa nebo Francie.
Zatím se podařilo vyvolat zapálenou veřejnou debatu, a to nejen o zákonu o nelegálních migrantech, ale také BBC, protože vedení stanice, spjaté s některými osobnostmi z konzervativní strany, muselo nakonec kapitulovat před tlakem a Garyho Linekera vrátit zpátky na obrazovku. První obětí celé debaty tedy může být BBC, protože tu kritizují obě strany sporu o migrantech. O tom ale třeba zase někdy jindy.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
