Jaký vzduch dýchali staří Egypťané

Na 12. konferenci „Aktuální výzkum v egyptologii“ konané na Durhamské univerzitě ve Velké Británii představil Roger Montgomerie Manchesterské univerzity výsledky detailního průzkumu plicní tkáně 15 staroegyptských mumií. Pátral v nich po mikroskopických částicích prachu, které jsou dnes spojovány se vznikem celé řady civilizačních onemocnění. Kromě jiných mají na svědomí i kardiovaskulární choroby a rakovinu plic.

Už dřívější nálezy získané detailnějším pohledem na plíce z jednotlivých mumií dokazovaly, že ve starověkém Egyptě nebyly těžké plicní choroby ničím výjimečným. Před 40 roky prozkoumal Montgomerieho předchůdce Eddie Tapp plíce patřící 3800 let staré mumii z manchesterských egyptologických sbírek . Patřila muži, který zemřel po šedesátce. Tapp u něj zjistil těžké poškození plic včetně rozsáhlých zjizvení plicní tkáně. Muž musel při dýchání trpět značnými obtížemi. Ve zjizvených částech plic nelezl Tapp velmi jemné prachové částice a spekuloval, že se na vzniku plicní choroby podílelo i dlouhodobé vdechování silně znečištěného vzduchu.

Montgomerie pátral po prachových částicích v mumifikovaných plicích pomocí moderních technik zcela cíleně. Zjistil, že kvalitou ovzduší se starý Egypt bezmála vyrovnal současnému znečištění atmosféry.

„V Egyptě byl vzduch přeci jen o něco čistší, ale zase ne o tolik,“ říká Montgomerie.

Plicní problémy byly rozšířené ve všech společenských vrstvách. Montgomerie našel velké množství prachových částic jak v plicích společenské elity, např. vysokých dvorních úředníků a kněží, tak i v plicích obyčejných rolníků. Řada mumií prostých lidí pochází z výzkumu východosaharské oázy Dakhleh.

Ke znečištění vzduchu sice ve starověku nepřispíval průmysl, ale zdrojů znečištění bylo i tak dost. Lidé dýchali kouř z otevřených ohnišť, na kterých si připravovali jídlo. Významně přispívala k tvorbě prachu i těžba nerostných surovin a zpracování rud a kovů. V Egyptě sehrálo nemalou roli také suché klima a blízkost pouště. Pří písečných a prachových bouřích se vdechování mikroskopických částic neubránil nikdo.

V nejnovějších pokusech se Montgomerie snaží odhalit, jaké zdroje znečištění nejvíce přispěly k poškození plic jednotlivých mumií. Pokud lidé vdechovali prach přinášený vichry z pouště, měla by se v jejich plicích nacházet ve zvýšené míře oblá a obroušená mikroskopická zrnka pouštních písků. Lidé pracující v lomech vdechovali naopak prach tvořený neobroušenými mikroskopickými částicemi s ostrými hranami.

Montgomirie také spaluje v laboratoři nejrůznější materiály, které staří Egypťané používali jako topivo, a zachytává na jemné filtry částice uvolněné plameny. Tyto částice pak porovnává s prachem odhaleným v plicích mumií.

Zvukovou podobu tohoto článku můžete slyšet v historickém magazínu Zrcadlo Českého rozhlasu Leonardo, který měl premiéru v pátek 17. června 2011 v 9:00.