Jaký by byl svět bez komárů?

9. leden 2012
02521911.jpeg

Jen málokdo nehne brvou, když mu v noci u ucha zapíská hladový komár. Obvykle následuje hon na krvežíznivého trapiče. Pokud nás písklavé varování neprobere ze sna, probudíme se ráno s pořádným štípancem.

Někde na stropě nebo v koutě za skříní si spokojeně hoví komáří samička napitá dosyta naší krví. „Vyhubit vás všechny!“ procedíme skrz zuby nenávistně. Co by se ale stalo, kdyby se naše přání splnilo? Jaký by byl svět bez komárů?

Komáři patří mezi dvoukřídlý hmyz a žijí na Zemi asi 100 milionů let. Pili krev už dinosaurům. Krvežíznivé druhy jsou však spíše výjimkou. Celkem popsali entomologové asi 3500 druhů komárů. Krev jich saje jen několik stovek. Krvežíznivým pohlavím jsou samičky, které si tak opatřují živiny potřebné k nakladení vajíček.

Kosmopolitní, otravní a mocní

Nejslavnější jsou určitě komáři tropů a subtropů, kteří přenášejí závažné infekční choroby. Připomeňme si třeba komáry rodu Anopheles přenášející parazitické prvoky zimničky, jež u obratlovců včetně člověka vyvolávají malárii. Zdatným přenašečem chorob je i komár tropický (Aedes aegypti). Člověka může nakazit například žlutou zimnicí nebo horečkami dengue či chikungunya. Tento komár přenáší i parazitické červy filárie. Nákaza tímto cizopasníkem vede k obludnému zduření některých částí těla. Choroba je známá jako „sloní nemoc“ protože nohy postižené chorobou připomínají sloupovité sloní končetiny.

Skutečným komářím rájem jsou však polární kraje. Třeskuté zimní mrazy přežijí tamější komáři jako oplozená vajíčka. Za příhodných podmínek se z nich během pár týdnů vyvinou dospělí jedinci schopní zplodit další komáří pokolení. Samičky se předtím musí napít krve, a tak jsou dny „komářího rojení“ pro ostatní obyvatele Arktidy skutečným utrpením.

"Karibu" (Sob polární/Rangifer tarandus) v kanadské části Skalistých hor

Například soba připraví komáři za jediný den o 300 mililitrů krve. Není divu, že zvířata prchají před písklavými trapiči, jak se dá. Když se například kanadští sobi karibu vydají na svou dlouhou migrační cestu, volí trasu tak, aby se vyhnuli závětří. Tam by byli komárům vydáni na pospas. Na větrných místech mají komáři při vyhledávání kořisti přeci jen těžší úlohu. A tak ovlivňují nepatrní komáři pohyb ohromných stád sobů. V patách sobů jdou vlci a další šelmy. Jen s trochou nadsázky můžeme označit komáry za živočichy, kteří hýbají celou arktickou přírodou. Aktivita komárů se projeví všude. Místa, kudy táhnou sobi, mají silně sešlapanou půdu. Zvířata tu spásají lišejníky. Zemi se dostává vydatného přísunu živin ve formě sobího trusu a moči. To všechno ovlivňuje místní faunu i flóru včetně půdních mikroorganismů. Bez komárů by vypadala polární krajina jinak.

Komáři nad zlato

Samotní komáři představují značný objem organické hmoty. Když dospělci nakonec uhynou, je tato biomasa zpřístupněna dalším organismům. Pokud bychom komáry vyhubili, organická hmota jejich tělíček by v přírodě citelně chyběla. V přírodě by chyběli i samotní komáři, protože slouží jako potrava mnoha živočichům. Názorně se o tom přesvědčili vědci v mokřadech jihofrancouzského Camargue. Tamější bažiny, říční ramena a jezera jsou vyhlášeným komářím rájem a komáři z Camargue mají pověst sveřepých trapičů. Není divu, že místní lidé hledají úlevu a komáry ve velkém hubí. Používají k tomu ekologické insekticidy, které působí přednostně na komáří larvy. Ostatní hmyz není nijak významně postižen. Mohlo by se zdát, že takový zákrok nezpůsobí jedinečné přírodě Camargue větší újmu. Ale není to tak úplně pravda. Francouzští vědci sledovali populace pěvců a zjistili, že s úbytkem komárů klesají i stavy těchto opeřenců. Nápadný byl úbytek například červenek obecných. Příčina je zřejmá. V době, kdy červenky krmí mláďata, se jim nabízí jako vydatný zdroj potravy komáří larvy. Ty tvoří základ jídelníčku mláďat na hnízdě. V oblastech, kde lidé komáry zdecimovali insekticidním postřikem, však červenky nenajdou dost komářích larev a musejí hledat jinou kořist. Loví například mravence, jejichž tělíčka jsou na živiny podstatně chudší. Červenky na mravenčí dietě proto nedokážou uživit tolik mláďat, jako v dobách, kdy se vzduch a vody Camargue komáry jen hemžily.

Mokřady přeměněné na pastviny ve francouzském Camargue

Pilní jako včelky

Velkou neznámou je dopad vyhubení komárů na rostliny. Mnozí komáři sají nektar z květů, a tak se nabízí otázka, zda komáři neplní roli opylovačů. Podle některých odborníků se mohou na opylení rostlin podílet tisíce druhů komárů. Podle jiných expertů jsou však komáři spíše jen „zloději nektaru“, kteří se na květu nasytí, ale pyl z květu na květ nepřenesou. K rostlinným druhům, které jsou zcela jistě opylovány komáry, patří orchidej vemeník severoamerického druhu Platanthera obtusata. S hrudkami jejího pylu, tzv. brylkami, byl přistižen například komár jarní (Ochlerotatus communis) a pět dalších druhů komárů. Je možné, že podobných vazeb mezi komáry a rostlinami je v přírodě mnohem více.

V neposlední řadě je třeba vzít na zřetel, že v přírodě nezůstane uprázdněný prostor dlouho neobsazen. Pokud bychom vyhubili komáry, otevřeli bychom do krajiny dvířka jinému hmyzu. A těžko se dá odhadnout, zda bychom byli z příchodu těchto „náhradníků“ nadšeni. Ve srovnání s takovou hrozbou snad není trocha toho pištění a pár kapek krve zase tak velkou obětí.

Spustit audio
autor: Jaroslav Petr