Jakákoli kritika výsledů ruských voleb bude obratem označena za západní konspirace, píše BBC
Rusko má za sebou třídenní hlasování v parlamentních volbách a jak píše britská BBC, objevila se celá řada zpráv o nesrovnalostech. Volební komise je nicméně odmítla s tím, že jde o součást kampaně vydatně placené ze zahraničí. Podle ruského zpravodaje BBC byly od začátku jasné, že hlasování nebude férové.
Voleb se nemohli účastnit mnozí opoziční politici a aktivisté. Nejkřiklavějším příkladem je vězněný lídr opozice Alexej Navalnyj. Hlasovací maraton trval celé tři dny, což úřady zdůvodnily pandemií, ale podle kritiků to jen nahrálo netransparentnosti voleb a volebním podvodům. Stížnosti na nesrovnalosti přicházely ze všech koutů země, píše BBC.
Čtěte také
Reakce zodpovědných úřadů, tedy že jde o kampaň vedenou ze zahraničí, je podle zpravodaje BBC jasnou předzvěstí, co bude následovat po volbách. Jakákoliv zahraniční kritika průběhu i výsledku hlasování bude označena za západní konspirace a jejich účelem je Rusko zdiskreditovat.
S tím souhlasí Paul Robinson, profesor na univerzitě v kanadské Ottawě v článku pro web televizní stanice RT (dřív Russia Today). Pokud strana Jednotné Rusko získá valnou většinu hlasů, kritici volby označí za zmanipulované, píše.
Dodává, že západní komentátoři obecně považují volby v Rusku za nesvobodné a neférové kvůli tomu, jak stát brání opozičním lídrům v registraci k volbám a naopak finančně podporuje kampaně vládnoucích stran.
Nicméně, píše Robinson, není to totéž jako přímý volební podvod. Ruský politický systém by se podle něj dal popsat jako řízená demokracie.
Západní akademici mají za to, že se ruský stát snaží omezit vyložené nepravosti jako třeba falšování výsledků voleb právě proto, aby se výsledky nedaly tak snadno označit za nelegitimní. K tomu, aby zmizely pochybnosti o tom, že oficiální výsledky přesně neodráží vůli hlasujících, to ale nestačí, uzavírá.
Německé volby i pro handicapované
V letošních německých volbách do Spolkového sněmu bude poprvé volit na 85 tisíc handicapovaných dospělých, kteří musí mít zákonného zástupce, píše server Deutche Welle. Aktivistům a neziskovým organizacím trvalo léta, než se jim volební právo pro tuto skupinu obyvatel podařilo vybojovat.
Čtěte také
Častým argumentem proti udělení volebního práva některým zdravotně postiženým bylo tvrzení, že si nedokáží vytvořit vlastní názor nebo pochopit, o co vlastně jde. Podle Jürgena Dusela, poradce německé vlády pro otázky handicapovaných, ale lidé s postižením netvoří homogenní skupinu. Vyloučení některých z nich z voleb tak bylo nejen neférové, ale i protiústavní.
Nejvyšší soud dal tomuto názoru za pravdu v roce 2019. Deutche Welle upřesňuje, že nově budou moci svůj hlas odevzdat desítky tisíc Němců, kteří trpí různými poruchami učení. Volit dosud nemohla ani část lidí s fyzickým postižením, kteří se bez opatrovníka respektive zákonného zástupce neobejdou. Jejich doprovodu totiž nebylo vždy umožněno při hlasování asistovat.
Celý přehled zahraničních novin a serverů najdete v audiozáznamu, připravila Tea Vesláková.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
