Jaká jsou nejvulgárnější ruská města? Tver, Voroněž a Ivanovo

23. květen 2018

Tak dopadla anketa mezi lidmi na ulicích. V minulosti se v literatuře objevovaly místo vulgarit tři tečky, pak nastal boom vulgarit. Jak to vypadá dnes?

Zajímalo to ruskou agenturu Zoom Market, která oslovila obyvatele celé země a pak sestavila žebříček 30 „nejvulgárnějších“ měst. „Na prvních třech místech se ocitla města Tver, Voroněž a Ivanovo,“ říká komentátor Českého rozhlasu a překladatel Libor Dvořák.

Anketa probíhala formou osobních rozhovorů a 3 tisíc respondentů se ptali přímo na ulici. „Výsledky bych ale ani já moc vážně nebral. Jsou to sugestivní otázky, které mohou inspirovat k subjektivním odpovědím. Právě proto si nejsem jist, nakolik jsou výsledky opravdu validní,“ tvrdí Dvořák.

Na co se agentura Rusů ptala:
Mluvíte sprostě? Mluvili jste dnes sprostě? Jak často nemluvíte spisovně?

Ivanovo protestuje

Proti anketě se už ohradila i městská správa dřív hlavně textilního města Ivanovo a vyzvala všechny, aby se osobní návštěvou sami přesvědčili, nakolik jsou kulturním městem. Podle Dvořáka je ale zajímavější fakt, že nejhůř dopadla průmyslová centra Ruské federace.

„Už z povahy věci tam žije víc lidí drsnějších a lidovějších povolání. Ti ale mají blíž k vulgaritě vlastně všude na světě.“ Je třeba ruská sprostomluva tvrdší než známe my doma? „Ta ruská je mnohem bohatší, což je dáno tím, že jde o velký národ, který žije v největší zemi světa. Některé výrazy jsou velmi těžko přeložitelné, pro svou expresivnost.“ Nebylo tomu ale tak vždy.

Dřív se psaly tři tečky

Předchozí sovětské časy byly podle komentátora naopak velmi prudérní. „Dodnes můžete najít ruské literární texty, kde jsou místo sprostého slova pověstné tři tečky. V postsovětské etapě země se pak najednou objevila revoluce v používání vulgarismů. A teď? Už je zas vidět návrat, a to až k pruderii. Dokonce vycházejí jazykové zákony, které veřejný prostor i média v používání sprostých slov omezují. Dokonce bych řekl, že je přímo zakazují,“ dodává Libor Dvořák.

autoři: Jan Burda , lup
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.