Jaká bude Merkelová kancléřka?

11. říjen 2005

Od pondělka dopoledne prosakovaly do agentur zprávy, že paní Angela Merkelová bude kancléřkou černo-rudé velké koalice unionistů a sociálních demokratů, tedy stran CDU/CSU a SPD. Odpoledne téhož dne byla tato zpráva potvrzena.

Spolková republika Německo bude mít ve své historii poprvé v čele ženu, navíc z bývalé Německé demokratické republiky, která není ani právnička ani socioložka, ale pochází z vědeckých exaktních kruhů.

Postavení této ženy v roli kancléřky nebude jednoduché nejen kvůli velké koalici, ale i kvůli tomu, co ukázaly povolební průzkumy. Špatný výsledek voleb zapříčinily hlavně pochybnosti vůči kandidátce mezi samotnými unionisty, a to zvláště v Bavorsku. Pětina z těch, které výzkumná splečnost Forsa před volbami oslovila a kteří chtěli volit CDU, při přímé volbě pak pro ni neodevzdala hlasy. A u potenciálních voličů z řad CSU to byla dokonce celá třetina. Zvláštní roli sehrálo i hodnocení řídících kvalit paní Merkelové, její ne zcela příjemné vystupování a slabá schopnost komunikovat s lidmi pomocí médií, hlavně televize, v níž se její protikandidát Schröder dovedl vždy lépe prosadit.

Přes tyto výhrady bude Merkelová kancléřkou v době, kdy bude třeba v zemi prosadit další důležité reformy v důchodové, daňové i zdravotní politice. Teprve uvidíme, jestli měl Helmut Kohl šťastnou ruku, když si ji před lety vybral za svou nástupkyni. Kohl tvrdil, že paní Merkelová má velký politický talent a pochopil, že jako člověk s přírodovědeckým vzděláním může přinést do politiky nový rozměr, jinou praxi než na jakou jsou zvyklí právníci a sociologové, kterých je v politice tradičně většina. Kohl byl přesvědčen, že přírodovědec ví, že každý objev vždy znamená zboření staré myšlenkové konstrukce, že takové zboření má za následek likvidaci staré myšlenkové konstrukce a právě na něm je postaven úspěch. Mentor paní Merkelové se domníval, že pro přírodovědce nemůže být až tak obtížné přizpůsobit své politické přesvědčení podmínkám různých experimentů, jako je třeba podřízení se názoru většiny, s čímž současný politik musí umět bezpodmíněčně pracovat.

I původ paní Merkelové pro ni představuje jak klady, tak zápory. Jako bývalá občanka NDR je obdarována pohledem člověka zvenčí, díky kterému může zahlédnout věci, které lidé ze západu Německa nezahlédnou. Na druhé straně zase nevidí a nedokáže zcela pochopit s jakou vážností se ve starých zemích diskutuje o zrušení atomových elektráren a o politicích roku 1968 jako jsou Schröder, Fischer či Schilly a jejich tehdejších názorech. Zřejmě zcela nechápe, že politika má i jistý kulturní rozměr.

Mezi její handicapy lze počítat i jiný přístup komentátorů k ženám v politice. Zatímco snaha o kompromis u mužů je v politice považována za nadání, vydá-li se touto cestou žena, píše se o ní nezřídkakdy, že je váhavá a otálí s řešením. A naopak, když se prosadí, dozvíme se, že se chová jako "železná lady" a zanechává kolem sebe hromady politických mrtvol.

Problémy bude mít paní Merkelová určitě i díky vstřícnějšímu vztahu ke Spojeným stýtům, než měl kancléř Schröder. Jen čas ukáže, které z uvedených vlastností převáží a jak s nimi bude umět nová kancléřka pracovat. Jedno je ale jasné: My v České republice ji musíme přát jen úspěch, protože naše ekonomika je na německé hospodářství silně navázaná.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.