Jak se z líných krabů stanou maratonci
Krabi, kteří se jednou za rok účastní maratonského běhu, si s tréninkem hlavu lámat nemusí. Podle nové studie jim před migrací stačí jemně doladit expresi genů ve svalové tkáni.
Symbolem Vánočního ostrova, který leží mezi Austrálií a Indonésií, jsou červeně zbarvení suchozemští krabi Gecarcoidea natalis. Většinu roku tráví v poklidném životním tempu a rychlejšímu pohybu věnují sotva 10 minut denně. Pak se ale z líných krabů stanou špičkoví maratonci. Ze svých domovů v deštných pralesích se krabi každoročně vydají k oceánu, kde se páří a kde samičky kladou vajíčka. Cestu dlouhou kolem 5 kilometrů překonají za pouhých 5 až 6 dní a v pohybu jsou asi 12 hodin denně.
Změny genové exprese, které krabům umožňují takový sportovní výkon, zkoumali biologové z Bristolské univerzity. Zjistili, že mimo období migrace jsou ve svalových vláknech krabů aktivní geny, které se podílejí na anaerobním metabolismu vhodném pro krátkodobý pohyb. Naproti tomu ve svalech migrujících krabů jsou aktivní takové geny, které podporují na kyslíku závislý aerobní metabolismus. Právě ten krabům - stejně jako lidem - umožňuje podávat vytrvalostní výkony. Rozdíl je ale v tom, že zatímco krabům stačí před maratonem „přepnout“ pár genů, my se na podobný výkon musíme připravovat několikaměsíčním tréninkem.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
