Jak se spouští alergie a co se odehrává v našem těle? Odpovídá seriál o ekzémech, jídle i hmyzím jedu
Vědci chtějí lépe pochopit atopický ekzém a alergie. Zkoumají proto střevní i kožní mikrobiom
Vědci z Mikrobiologického ústavu Akademie věd zkoumají souvislosti mezi střevním a kožním mikrobiomem a rozvojem atopického ekzému. Snaží se tak lépe porozumět mechanismům, které mohou v těle vést k alergickým reakcím. V gnotobiologické laboratoři v Novém Hrádku u Náchoda k tomu používají bezmikrobní myši.
Správná funkce pokožky i trávení závisí na rovnováze miliard mikroorganismů, které v nás žijí – tedy právě na kožní a střevní mikrobiotě. Pokud v ní nějaká bakterie chybí, nebo naopak přebývá, nastává problém.
Čtěte také
Experimentální část výzkumu probíhá v gnotobiologické laboratoři Mikrobiologického ústavu, která je výjimečná chovem unikátních bezmikrobních laboratorních zvířat. V trávicím traktu nemají žádné detekovatelné bakterie a žijí ve zcela sterilním prostředí – jsou proto unikátním modelem biomedicínského výzkumu. Lze je „osadit“ vybraným kmenem bakterie či bakteriální směsí a testovat, jestli se zhorší, nebo zlepší průběh modelového onemocnění.
Díky spolupráci s Fakultní nemocnice v Motole dostávají vědci vzorky stolice od dětí trpících atopickou dermatitidou a potravinovou alergií. A zároveň stěry z postižené kůže.
„Bezmikrobní myši osazujeme mikroorganismy obsaženými ve vzorcích a sledujeme, zda a jakým směrem se střevní a kožní mikrobiota pacientů a zdravých dětí podílí na rozvoji alergického onemocnění v myším experimentálním modelu,“ vysvětluje Dagmar Šrůtková z gnotobiologické laboratoře.
S atopickým ekzémem se potýká asi dvacet procent nejmenších dětí a dvě až tři procenta dospělých. Na kůži devadesáti procent lidí trpících atopickou dermatitidou se navíc vyskytuje bakterie Staphylococcus aureus – i ta je předmětem vědeckého zájmu.
„Neví se ale, jestli jde o příčinu, anebo důsledek vzniku kožních lézí u dětí s tímto typem alergií. I to je jedna z věcí, kterou se zabýváme,“ doplňuje mikrobioložka.
Poslechněte si reportáž Andrey Skalické.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.