Jak posypová sůl a dubové listí mění pohlaví žab

3. leden 2017

Posypové soli mohou měnit pohlaví žab. Chemické sloučeniny, které vznikají za působení posypových solí, rozprašovaných po silnicích, mohou v populaci žab zvýšit množství žabích samců na úkor samic a tím tyto obojživelníky vážně ohrozit.

S novým sněhem, který zkomplikoval sjízdnost na silnicích, vyjeli silničáři opět do terénu posypat cesty solí a štěrkem. Tím ale možná nechtěně zkomplikovali život žabám, které v okolí silnic žijí. Vědci z americké Yaleovy university totiž experimentálně i pozorováním ověřili, že posypová sůl může vytvářet v okolí cest sloučeniny ovlivňující pohlaví potomků žab, které se na jaře rozmnožují právě v okolí vozovky.

Vědci sledovali pulce v okolí silnic a zjistili, že výchylka poměru pohlaví je asi 10 % v neprospěch samic, stoupá tedy počet samců. Terénní biologové upozorňují také na to, že situaci do jisté míry ovlivňuje i rozkládající se opadané listí stromů. Ne ale všechno, tento efekt má hlavně listoví dubu.


V laboratorních podmínkách pomocí obřích nádrží simulovali prostředí čisté tůně, zasolené tůně a tůně s listnatým opadem javorů a s opadem dubů. V čisté vodě byl podíl vylíhlých žabích samic 63 %, ve vodě s dubovým listím a v zasolené vodě se jich vylíhlo zhruba o 10 procent méně, pozorování se tak potvrdilo.

Společně sůl a dubové listí ovlivňují také velikost samic, které jsou výrazně menší, ty pak budou produkovat méně vajíček, navíc pravděpodobně nižší kvality. Biolog Lukáš Kratochvíl z katedry Ekologie, Přírodovědecké Fakulty Univerzity Karlovy vysvětlil, že prostředí má na pohlaví žab obecně velký vliv:

„Vývin pohlavních orgánů a sekundárních pohlavních znaků mohou ovlivňovat pesticidy, fungicidy ale také pH prostředí nebo i teplota. Žáby se dokáží docela dobře vypořádat s nejrůznějšími vlivy prostředí. Docela často mění způsoby určení pohlaví. Třeba skokani hnědí v Evropě mají jiný způsob určení pohlaví ve Švýcarsku nebo ve Skandinávii. Pokud by výchylka byla výraznější, třeba 90 % až 95 %, můžeme hovořit o potenciálu ohrožení populace,“ uvádí.

Hřející silnice

Žáby dnes patří i bez možného vlivu posypové soli k ohroženým druhům. Vyhynutí žab by do budoucna mohlo mít značné dopady na ekosystémy, ať už jde o přemnožení hmyzu, například komárů, jejichž larvy žáby požírají. Ve hře je také ohrožení ptáků a dalších zvířat, které se žábami živí.

Jako řešení se nabízí použití alternativních rozmrazovacích látek, jednou z možností by také mohla být silnice tvořená solárními panely, která sama sníh rozehřívá, před Vánoci byl první kilometr solární silnice experimentálně zprovozněn ve Francii, v budoucnu ve Francii chtějí takto pokrýt až 1000 kilometrů silnic.

autor: Dalibor Zíta
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.