Jak ochránit whistleblowery?

21. říjen 2015
Píšťalka rozhodčího, ilustrační foto

Cílem kampaně zapiskej.cz, kterou spustila organizace Transparency International, je podpora vzniku zákona o whistleblowingu. Tedy na ochranu oznamovatelů korupčního nebo i jiného nezákonného jednání.

Přestože se o boji s korupcí mluví řadu let, podobný kvalitní zákon tu zatím není.

Whistleblowing je nástroj ochrany veřejného zájmu. Pomáhá odhalovat jednání korupční povahy, ale i činnosti ohrožujících zdraví lidí nebo životní prostředí. Například v oblasti potravinářství může jít třeba o nahlášení závadných výrobních postupů.

„Whistleblower je zaměstnanec nebo externí spolupracovník, který má přístup k informacím, ke kterým se veřejnost běžně nedostane. Jde o informace takové povahy, které mohou odhalovat nebo upozorňovat na nezákonné nebo i méně závažné jednání,“ vysvětluje Petr Leyer, vedoucí Právní poradny Transparency International.

Ve chvíli, kdy whistleblower nelegální činnost nahlásí, je proti němu vyvíjen tlak nebo jsou proti němu například uplatňována pracovně právní patření, která mu mohou zničit kariéru nebo negativně ovlivňovat jeho osobní život.

„Klasickým případem je snížení odměn, přeřazení na jinou pozici anebo hrozba vyhazovem, pokud nezákonné jednání nahlásí,“ popisuje současnou situaci Petr Leyer.

Transparency International proto vyzývá vládu, aby připravila kvalitní zákon o whistleblowingu.

Petr Leyer, vedoucí právní poradny Transparency International

Organizace se domnívá, že postup při oznamování nezákonného jednání je potřeba upravit nejen v oblastech státní správy, ale i v soukromém sektoru.

Zákon by měl přispět k tomu, aby kromě oznamovacích mechanismů, jak oznámit a komu, zde byla i reálná právní ochrana – např. obrácené důkazní břemeno při případném soudním sporu.

Existuje ale také obava, že by se z whistleblowingu mohl stát nástroj k diskreditaci lidí "na objednávku" nebo prostě z pomsty.

„Naše zkušenost s whistleblowery taková zatím není, ale samozřejmě to nelze vyloučit. Proto je důležité posuzovat ne osobu oznamovatele, ale samotné oznámení – jestli je informace pravdivá a jestli je oznámení učiněno v dobré víře a ve veřejném zájmu,“ uzavírá Petr Leyer z Transparency International.

Spustit audio
autoři: Jana Tupá, Michael Rozsypal