Krchová: Ukrajincům u nás chybí jistota budoucnosti. Podmínky trvalého pobytu by nesplnili ani Češi
O dlouhodobý pobyt pro ukrajinské uprchlíky se v Česku uchází přes 82 tisíc Ukrajinců, ale podmínky jsou tak tvrdé, že by je nesplnili ani někteří Češi. Žadatelé u nás musejí žít více než dva roky a musí prokázat roční příjem 440 tisíc korun hrubého. „Za každé dítě se k tomu připočítá další částka. Pokud je tady matka se dvěma dětmi, musí vydělat 660 tisíc za rok,“ říká ředitelka Konsorcia nevládních organizací pracující s migranty Andrea Krchová.
V prvním kole se o dlouhodobý pobyt uchází kolem 82 tisíc Ukrajinců. Máte představu, kolik lidí by těmto velmi tvrdým podmínkám teoreticky dostálo?
Představu nemáme, nemá ji ani ministerstvo vnitra. Právě proto zavedlo první sondáž, aby vůbec zjistilo, v jaké situaci uprchlíci jsou a jestli by o zvláštní dlouhodobý pobyt měli zájem. A teprve se zjišťuje, jestli jsou podmínky všech žádostí splněny. Dopředu to nedokázaly říct ani státní instituce.
Čtěte také
My z terénu od uprchlíků, se kterými se setkávají naši kolegové z členských organizací, víme, že o stabilnější pobyt, než je dočasná ochrana, je velký zájem, protože dočasná ochrana je udělovaná jenom na rok.
Pokud tady člověk pracuje, děti chodí do školy, tak je to významná nejistota i ve vztahu k zaměstnavateli, který třeba pracovníky nepřiděluje na klíčová zaměstnanecká místa, protože ti lidé mohou v příštím roce republiku opouštět.
Krátkodobý pobyt má svoje limity – jeho držitel si na sebe třeba nemůže zaregistrovat auto. Jaké další limity má krátkodobý pobyt nebo dočasná ochrana?
Asi nejdůležitější je to, že ti lidé nemají možnost uvažovat o svých životech dlouhodobě. Když tady třeba děti chodí do školy, tak nejsou dostatečně motivovány, aby se učily český jazyk, protože nevědí, jestli tady budou zůstávat. Takže i ta ochota integrovat se a získávat nové dovednosti je nižší a ty děti třeba nejsou tolik motivované.
Ekonomická bariéra
Jak by se podmínky pro zvláštní dlouhodobý pobyt měly změnit, aby byly splnitelné?
Jednoznačně se musí snížit částka, kterou mají lidé vydělávat. Ani lidé, kteří pracují ve vzdělávacím systému, nedosahují na to, aby vydělali tak obrovskou částku, zejména když se k tomu musí ještě připočítat částka za každé dítě.
Pokud je tady matka se dvěma dětmi, musí vydělat 660 tisíc za rok, což nesplňují ani kolegové z našich členských organizací a je to pak pro ně velká bariéra pro to, aby dál podporovali další ukrajinské uprchlíky anebo mluvili o pobytové jistotě do budoucna.
Čtěte také
Přislíbilo ministerstvo vnitra, že zváží úpravy tak, aby byly splnitelné?
Ano, od začátku máme informace, že je to pilotní zkouška, a pokud se osvědčí, bude ministerstvo vnitra uvažovat o změně podmínek. Ale nemáme žádné informace o tom, jak o podmínkách uvažuje pro příští rok.
Pokud by uprchlík získal ten zvláštní dlouhodobý pobyt, jak dlouho bude platit? Jinými slovy, jak dlouhodobý by byl ten dlouhodobý pobyt?
Pobyt by se vydával na dobu pěti let, poté už člověk může žádat o udělení trvalého pobytu tady v České republice.
Rostoucí agresivita
Česká média se v poslední době věnují také rostoucí agresivitě, kterou u nás ukrajinští uprchlíci zažívají. Naposledy popsal jeden z případů fyzického napadení ženy server Voxpot. Zaznamenali jste i vy v pomáhajících organizacích tento nepříznivý trend?
Tolik se s tím nesetkáváme, spíš se setkáváme s tím, že zranitelné osoby nemají z humanitární dávky potřebnou částku, aby si zaplatily své životní náklady. Řešíme to, že lidé potřebují podporu, že zůstávají na ubytovnách, mají zdravotní znevýhodnění a nemají na placení ubytovny, protože humanitární dávka na to nedostačuje.
Vidíte nějaký důvod, proč by k větší agresivitě mělo docházet?
Čtěte také
Tak jako v každé společnosti je pro někoho setkání s jinakostí frustrující. Zároveň se i ve svém okolí setkávám s tím, že mezi lidmi je stále hodně informací o tom, jak jsou ukrajinští uprchlíci preferováni, ať už ve zdravotnictví anebo na dávkách.
Bylo by skvělé, kdybychom všichni měli transparentní informace o tom, jak uprchlíci žijí, že od českého státu nedostávají ani korunu navíc, že jsou tady lidé, kteří nemají ani na pokrytí svých základních životních nákladů. Situace by se možná trochu uklidnila, kdyby česká společnost neměla takový pocit preference ukrajinských uprchlíků.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
