Jak Němci ovlivnili mytologii Slovanů

5. červenec 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Předpecní nádoba zapuštěná do podlahy v jednom z domů kultury pražského typu

Zatímco keltská a vikingská tematika zažívá v dnešní době vzestup, o Slovanech se příliš nemluví. Nevznikají filmy o jejich bojovnících a bitvách, nepíší se knihy na motivy jejich mytologie. To, co z ní totiž dnes známe, je většinou výtvorem až posledních století.

Z dob příchodu nositelů slovanské kultury na naše území se toho dochovalo jen málo. Slované nikdy nedospěli do psané gramotnosti, a tak jejich mýty a báje zaznamenaly až později křesťanští učenci. O jejich životě, řemeslné výrobě i pohřbívání ale hovoří například archeologické nálezy.

Kresebná rekonstrukce zahloubeného domu z období kultury pražského typu (6.-7. století)

Jedním z nalezišť obydlí a předmětů z doby příchodu prvních Slovanů na naše území, tedy 6. a 7. století, je velké sídliště u Roztok u Prahy. Podobných nalezišť známe z Čech asi 150.

Zatímco ale na ostatních lokalitách se vyskytuje kolem pěti, vzácněji deseti obydlí, v Roztokách archeologové odkryly už více jak tři sta dávných příbytků a odhadují, že jich v oblasti mohlo být šest set až tisíc. Obydlí tvořily zahloubené stavby, takzvané polozemnice. Tento rys spojuje kulturu „pražského typu“ s některými objevy na Ukrajině.

Dobře zachovalá klenba kamenné pece v jednom z raně středověkých domů v Roztokách

Kvůli tomu, že domy na tomto sídlišti jejich majitelé opouštěli v klidu, tedy ne za dramatických okolností, nálezů předmětů, které by vypovídaly o jejich životě, je málo. Více předmětů se dochovalo ve dvou obydlích, které vyhořely.

Díky podrobné analýze ekofaktů, tedy nejen výrobků, ale i toho, co tam po lidech zůstalo v širším slova smyslu (zvířecí kosti, zbytky zuhelnatělých kulturních plodin, uhlíky), vyšla najevo zajímavá věc. Sídliště bylo jakoby rozdělené na dvě části. V severní části, situované při ústí Únětického potoka, jako kdyby sídlila běžná zemědělská komunita.

O kilometr jižněji, blíže k Sedleckým skalám, se nálezy charakterizující tamní osídlení poněkud liší. Například obilí se do této části osídlení už dostávalo vyčištěné, určené ke konzumaci, bylo nalezeno více prasečích kostí, což může svědčit o přítomnosti vyšší koncentrace lidí a potřebě je uživit něčím nenáročným na prostor i výživu. Pracovní hypotézou archeologů a historiků proto je, že se jednalo o obchodní stanici. Přesné určení jižněji žijící komunity však zatím není možné.

Zahloubený raně středověký dům v Roztokách. Vpravo vpředu dobře zachovalá kamenná pec, vzadu uprostřed stěny box sledující kůlovou jámu nosného sloupu. Ostatní kůlové jamky dokládají výbavu interiéru, příp. výrobní zařízení

I určování přesné datace nálezů a tedy i pohybu tehdejších kmenů, označovaných jako slovanské, je problematické. Zatímco v Polsku si například mohou pomoci dendrodaty, tedy poměrně přesným určením stáří dochovaných nalezených částí dřeva, u nás kvůli hydrologickým podmínkám takové objevy chybí.

Jediné dendrodatum pochází ze studny v Hostivicích z roku 676, tedy z poslední třetiny 7. století. Využívá se tak radiokarbonová metoda datování, která je méně přesná.

Letecký snímek lokality v Roztokách u Prahy během archeologického výzkumu v roce 2006

Ze západní Ukrajiny do Střední Evropy došlo v 6. a 7. století k migraci. Nikdo ale neví, jak byla intenzivní a jak vypadala. Představa postupu praotce Čecha a celého jeho kmene tak, jak je popsána ve Starých pověstech českých, je patrně mylná. Pověst, kterou zachytil Kosmas, naznačuje něco jiného.

To, že praotec Čech vystoupil na horu Říp a učinil první pohanskou oběť, znamenalo v tehdejším myšlení lidí velký sociální i právní krok. Zaslíbil jim tím zemi, kterou obsazovali, a legitimizoval jejich nárok na získané území i jeho obranu. Je ale nutné říct, že mýtus kronikář Kosmas zachytil až ve 12. století. Událost tedy popisoval a vysvětlovat zpětně s ohledem na dobu, ve které žil, nikoliv na dobu, ve které se legenda odehrála.

Boj slovanské a germánské mytologie

V zásadě všechno, co se dnes označuje jako slovanská mytologie, je rekonstrukce. Zatímco o řeckých a římských bozích se toho dochovalo mnoho, hovořit s čistým svědomím o původním pantheonu slovanských bohů nelze.

Nedochovaly se nám totiž žádné původní slovanské písemné prameny. O všem referují křesťanští autoři, kteří tak činí ze svého do jisté míry pokrouceného úhlu pohledu, kteří nechápou pohanství jako konkurenční náboženský systém, ale spíše ďábelskou deviaci.

Vrstevnicový plán vltavského údolí mezi městem Roztoky a skalami na okraji Sedlce (Praha 6). Na plánu jsou vyznačeny sondy archeologických výzkumů (1); prozkoumané raně středověké domy (2) a různé typy zásobních jam na obilí (3-5)

K rekonstrukci docházelo hlavně v době národního obrození. Obrozenci zjišťovali, že slovanská mytologie stojí na velmi vratkých základech. Viděli, že germánská mytologie je průkaznější. Zároveň v té době neustále docházelo ke střetávání německého a českého živlu. Proto se rozhodli sáhnout k vytvoření systému, který by dokazoval, že slovanské, tedy i české kořeny sahají hluboko, až do bájných mytických dob. Proto vznikala všemožná božstva, která s historickou skutečností neměla nic společného.

Ze všech slovanských skupin se nejvíce z mytologie rituálů i například posvátnosti zvířat, dochovalo ve spojení s polabskými Slovany a Rujánou, kde do roku 1168 stála poslední slovanská svatyně, zasvěcená bohu Svantovítovi.

Novodobá romantizace starých kultur a časů

Vraťme se zpět k u nás tolik populárním Keltům. Jedním z vysvětlení, proč se k nim u nás obracíme více jak k Slovanům, může být jistá touha po tajemnu. Jsou pro nás více exotičtí. Jsou spojeni s tajemnem, které tu kdysi bylo, ale je dávno nedosažitelné a k němuž jsme ztratili vazby. Dokonce vzniká celá řada knih propojujících keltskou tematiku s ezoterikou.

Typická keramická nádoba kultury pražského typu z Roztok

To samé se ale začíná dít i se slovanským duchovním odkazem, i když produkce v České republice stále silně zaostává za Ruskem nebo i jinými slovanskými zeměmi.

Na druhou stranu má Česká republika silnou tradici v bádání o Slovanech, ať už archeologickém, historickém nebo třeba etnologickém. Romantické představy a novodobě stvořenou mytologii o předcích, se kterými nás dodnes pojí jazyk, tak stále převyšují poznatky, získané z hmatatelných nálezů a prozkoumaných pozdějších písemných pramenů středověkých učenců.

Celý pořad najdete v audiu.

Spustit audio