Jak loví největší evropský vodní hmyz
Přepadnout, zabít, vysát. To je v kostce lovecká strategie největšího evropského vodního hmyzu.
Sladkovodní ploštice mohutnatka Lethocerus patruelis, která nemá české jméno, v dospělosti dosahuje asi osmicentimetrové délky. Rekordní exempláře jsou velké až 12 centimetrů. Oblast jejího výskytu zahrnuje část Balkánského poloostrova, nedávno byl zaznamenán také v Itálii. V Bulharsku, kde mohutnatku detailně studoval tým bulharských a ruských vědců, se před rokem 2000 druh vyskytoval zřídka, šlo přitom o jedince, kteří imigrovali z jižnějších oblastí Balkánského poloostrova. V poslední dekádě se však – pravděpodobně v souvislosti s globálními změnami klimatu – vyskytuje čím dál častěji.
Na bulharské ekosystémy to může mít dramatický dopad, protože mohutnatka Lethocerus patruelis je velmi útočný dravec, který loví vodní korýše, ryby i obojživelníky. Vědci, kteří mohutnatky studovali, měli unikátní příležitost pořídit záběry lovící larvy. Na vzácné nahrávce je vidět, jak larva číhá na rybku a skrývá se přitom za stonkem vodní rostliny. Nic netušící kořist bleskově přepadne, vstříkne jí do těla dávku slin se silným trávicím účinkem a vysaje zkapalnělý obsah jejího těla. Sliny mohutnatky účinkují i na člověka. Ačkoli je její kousnutí medicínsky nevýznamné, je považováno za vůbec nejbolestivější, jaké může hmyz člověku uštědřit.
Zdroj: ZooKeys
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
