Jak kazašští studenti přicházejí do Česka
Kazašských studentů na českých vysokých školách přibývá. Na České zemědělské univerzitě v Praze například dokonce studuje víc Kazachů než Slováků.
Podle celkových statistik jsou čtvrtou největší skupinou zahraničních studentů v Česku - po Slovensku, Rusku a Ukrajině. Co je láká na studiu v Česku a jak hodnotí jejich přítomnost v kurzech zdejší pedagogové? Zvýšený zájem Kazachů o studium v Česku má ale i svou odvrácenou stranu: česká ambasáda se dostává do problémů s včasným vyřizováním studentských víz. Někdy studenti ani nedostanou šanci si vízum podat - systém Visapoint, přes nějž se mají objednávat na povinně pohovory na ambasádě, se zahlcuje. Kvůli čemu? Jak ukáže pořad Zaostřeno - nikoli vinou žadatelů o víza.
Proč by nás to mělo zajímat? Studentskou migraci do ČR považují za přínosnou nejen samotné vysoké školy, ale i ministerstva školství, vnitra i zahraničních věcí. Na českých vysokých školách studuje skoro 40 000 zahraničních studentů - na konci roku 2012 to podle statistik Ministerstva školství bylo přesně 39 696. Oblíbené jsou hlavně u ruskojazyčných studentů, kteří chtějí získat dobré vzdělání s respektovaným diplomem, mít hezký studentský život a to vše za přijatelnou cenu. Nejen v případě Kazachstánu to jsou často děti z vlivných rodin - politiků, byznysmenů, intelektuálů. Po studiích se vrací domů, kde potom díky prestižnímu diplomu a rodinným konexím získávají prestižní místa např. ve státní správě. Dobré vzpomínky na studentská léta v Česku se poté mohou promítnout do dobrých vztahů na státní úrovni.
Když se čekání na vízum se protahuje, stane se, že studenti nestihnou začátek semestru. To je problém nejen pro ně (pokud za vzdělání platí nemalé částky), ale i pro školy. Ty navíc ztrácejí výhodu před podobnými školami v regionu - v Polsku nebo v Německu, kde čekací lhůty na vízum nejsou tak dlouhé. Hrozí proto, že Česko tak ztratí další konkurenční výhodu mezi zeměmi středoevropského regionu.
Hosty pořadu Zaostřeno jsou: Aigerim Dodesheva, kazašská studentka a předsedkyně spolku Tarlan - spolek kazašských studentů v ČR. Hrishabh Sandilya, pedagog na Anglo-American University v Praze, a jeho kolegyně Darima Batorová a Katarína Svítková. Jan Hučko, zahraniční oddělení Provozně-ekonomické fakulty na České zemědělské univerzitě. Jan Vyčítal, ředitel odboru konzulárních koncepcí a metodiky Ministerstva zahraničních věcí. Tomáš Haišman a Pavla Novotná, odbor azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.