Jak hospodaří zastupitelstva s městskými prostředky

V živé paměti je ještě záchrana ostravského fotbalového klubu Baník, respektive odkup pozemků pod stadionem na Bazelech za téměř 115 milionů korun. Hlasování ostravských zastupitelů se přitom muselo opakovat, původně odkup neprošel o jediný hlas.

V Opavě se odehrál před několika lety jiný případ. Vedení města prosadilo nevídanou věc - odkoupení části šedivého jednopatrového obchodního domu Slezanka za těžko představitelných 270 milionů korun.

To byla zhruba čtvrtina celoročního městského rozpočtu. K přebudování nebo zbourání budovy, která město stála čtvrt miliardy, ale nakonec nedošlo. Věřím tomu, že soukromý subjekt bude schopen zajistit kvalitnější nájemce, i efektivnější provoz, obhajuje náměstkyně současného primátora Pavla Brady dlouhodobý pronájem budovy.

Baník i Slezanka mají jedno společné. Většina zastupitelů města zvedla ruce pro nebývalou účetní operaci a stovky milionů z veřejné poklady zamířily do soukromých rukou.

Nakolik jsou zastupitelé za svá rozhodnutí ohledně majetku odpovědní?

Podle docenta Petra Tománka z katedry veřejné ekonomiky Ekonomické fakulty Vysoké školy báňské - Technické univerzity v Ostravě upozorňuje, že by nemělo být primárním smyslem, aby město shromažďovalo majetek.

Rozhodující role by měla být spojena s tím, že město chce vlastním majetkem zabezpečit některou ze svých funkcí a povinností.

Konkrétní odpovědnost za případné špatné rozhodnutí zastupitelstva nelze vyvodit, pokud se neprokáže porušení zákona. Pokud se tedy město bude chtít zadlužit, nejsou proti tomu dnes v podstatě žádné bariéry, konstatuje Petr Tománek.

Musí se ale také posuzovat nejen samotný dluh, ale také to, z jakých důvodů vznikl, dodává. Mnohé obchody městských zastupitelstev proto může rozsoudit až čas.