Jak buňka hospodaří s kyslíkem
Buňky potřebují konstantní přísun kyslíku, jehož dostupnost může kolísat. Podrobnosti o tom, jak se s takovou situací vyrovnávají, publikují američtí biologové v časopise The Cell.
Každá buňka je vybavena stovkami až tisíci organel označovaných jako mitochondrie, které zajišťují buněčné dýchání. V tomto biochemickém procesu si řada molekul cytochromů předává elektrony a energii, které se uvolňují při chemických přeměnách organických látek.
Poslední krok celého děje představuje reakce mezi elektronem a molekulou kyslíku, ve které vzniká voda. Elektron na kyslík přenáší enzym cytochrom C oxidáza, zkráceně COX.
Biologové z John Hopkins Medical Institutions zjistili, že tento enzym se přímo podílí na hospodaření s kyslíkem. COX se skládá z více podjednotek a jedna z nich, COX4, se vyskytuje ve dvou formách. Pokud má buňka dostatečný přísun kyslíku, obsahuje mitochondrie převážně COX4-1. Ve chvílích stresu, způsobeného nedostatkem kyslíku, však buňka "přepne" a začne syntetizovat COX4-2, který jí umožní lépe využít i malé množství kyslíku.
Tuto výměnu na genetické úrovni řídí další protein, označovaný jako HIF-1 (hypoxií indukovaný faktor). Ten biologové identifikovali jako klíčovou molekulu, která buňkám dovolí přežít i dočasný výpadek kyslíku - například při srdečním infarktu.
Nejposlouchanější
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
