Jaderné hodiny – přesnější než atomové

5. duben 2012

Mezinárodní tým vědců vyvíjí extrémně přesné hodiny, které budou využívat vlastností atomových jader. Hodiny by měly být asi 100x přesnější než současné, už i tak velmi přesné hodiny atomové.

Své síly při výzkumu měření času spojili vědci z australské Univerzity Nového jižního Walesu, z americké Nevadské univerzity a americké techniky ve státě Georgia. Jejich jaderný chronometr by měl dosahovat maximální odchylky jedné setiny sekundy za 14 miliard let. To je celá dosavadní doba trvání vesmíru. Atomové a jaderné procesy probíhají stále stejně rychle, jejich délka a rytmus jsou dány neměnnými přírodními zákony, v tomto případě zákony kvantové fyziky.

Elektrony nám vadí

Čas založený na starších atomových hodinách se odchýlí od ideálně přesného maximálně v řádu jedné sekundy za desítky či dokonce stovky milionů let. Základní rytmus zde udávají periodické pohyby elektronů v atomu. Přechod k fundamentálním a kratším časoměrným procesům, které se odehrávají v jádrech prvků, bude znamenat další zpřesnění minimálně o další dva řády.

Nová metoda totiž pomocí laserového ochlazení jakoby zmrazí pohyb elektronů v atomech thoria. Tím se v jádrech atomů dostanou do popředí měření pohybů neutrony. Hodiny, které budou pracovat na základě procesů uvnitř atomového jádra, budou přesnější, protože tyto procesy je téměř nemožné ovlivnit vnějším rušení. Pohyby lehkých elektronů ve vnějším elektronovém obalu atomu jsou k rušení mnohem náchylnější.

Zdroje: Popular Science, Physorg.com

-----

<p><iframe width="610" height="443" src="https://www.youtube.com/embed/4d9IU-Dyemo" frameborder="0" allowfullscreen></iframe></p>
autor: Pavel Vachtl
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.