Izraelsko-palestinský konflikt je naše povstání, cituje server Middle East Eye palestinskou spisovatelku

14. květen 2021

Anglojazyčný deník The National, který vychází v hlavním městě Spojených arabských emirátů Abú Zabí, ve svém redakčním komentáři vysvětluje, co vlastně způsobilo eskalaci izraelsko-palestinského konfliktu. Zamýšlí se i nad tím, jaké jsou předpoklady obnovení pokojného soužití Židů a Arabů.

Čtěte také

Vystěhování Palestinců z jeruzalémské čtvrti Šajch Džarráh, které nepokoje odstartovalo, umožnila stížnost pravicové organizace izraelských osadníků. Ti se přitom odvolávali na zákon z roku 1970, který prý v podobných situacích nadřazuje majetkové nároky Židů nárokům Palestinců.

Pravicový extremismus byl v Izraeli podle listu na vzestupu už od 70. let. V roce 1980 pak izraelský Kneset přijal zákon, ve kterém se píše, že hlavním městem Izraele je „celý a sjednocený Jeruzalém“.

Izrael současně vyhlásil svrchovanost nad Východním Jeruzalémem, který mezinárodní společenství stále považuje za okupované území. Z hlediska mezinárodního práva je vystěhovávání obyvatel z okupovaného území nepřípustné. Východní Jeruzalém by se měl v budoucnu stát hlavním městem palestinského státu, připomíná The National.

Porušování mezinárodního práva?

Nejenže je vystěhovávání porušením mezinárodního práva, ale navíc je v rozporu s historickým odkazem a důstojností jeruzalémských Palestinců. Mnozí z nich totiž ve městě žijí po staletí. Například rod Nusseibehů žije v Jeruzalémě už od roku 637. 

Čtěte také

Nezávislý zpravodajský server Middle East Eye se sídlem v Londýně uveřejnil komentář palestinské spisovatelky a novinářky Abir Koptyové. Ta vidí v eskalaci vztahů povstání, dokazující jednotu všech Palestinců, kteří jsou podle ní oběťmi izraelského koloniálního projektu.

Smyslem je udržet převahu Židů nad Palestinci, kolonizovat jejich území a Palestince nakonec vyhnat. V této souvislosti připomíná nedávnou zprávu mezinárodní nevládní organizace Human Rights Watch, která konstatuje, že „izraelské úřady důsledně preferují izraelské občany židovské národnosti a diskriminují Palestince“.

Palestinci podle zprávy tvoří 19 procent obyvatelstva státu Izrael, žijí ale jen na třech procentech jeho území. Zhruba 200 tisíc Palestinců žije jako vnitřní vysídlenci, což často znamená, že bydlí jen pár kilometrů od svých původních vesnic, kam se ale nesmějí vrátit.

Palestincům hrozí ztráta identity?

Podobně na tom jsou miliony palestinských uprchlíků mimo Izrael. Ve smíšených městech jsou Palestinci vystaveni snaze, aby se přizpůsobili, a hrozí jim ztráta identity. Třetina izraelských Palestinců žije v chudobě, která je podle autorky důsledkem nezájmu ze strany vlády a rozpočtové diskriminace.

Čtěte také

Palestince sužuje i vysoká kriminalita, kterou zhoršuje pochopitelná nedůvěra k izraelské policii, která je pro ně v první řadě nepřítelem, nikoli partnerem.

Trvající protesty podle autorky ale dokazují, že i lidé, které se úřady po desítky let snažily zbavit jejich hlasu, dokážou povstat a vzít si ho zpátky. Jejich hněvu je prý potřeba v první řadě porozumět, ne dál opakovat, že mají zůstat v klidu a snášet další nespravedlnosti, konstatuje v závěru svého komentáře palestinská novinářka.

Celý přehled zahraničního tisku najdete v audiozáznamu.

autoři: Miroslav Tomek , lup
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.