Izraelská operace proti Hamasu

Izrael se na současnou operaci tentokrát důkladně připravil nejen vojensky, ale i mediálně. Izraelská vláda hnutí varovala před odvetou za ostřelování nejen od chvíle, kdy Hamas před deseti dny ukončil příměří, ale už od začátku listopadu, kdy je začal ve velkém porušovat. Se stejným vzkazem jela minulý týden izraelská ministryně zahraničí Cipi Livni do Egypta a ještě v sobotu ráno varování zopakoval prezident Šimon Peres v rozhovoru pro panarabský deník Al-Haját. Hamas však nevěřil, že si Izrael před únorovými volbami na ofenzivu troufne.

Troufl si nejen před volbami, ale dokonce o šabatu. V sobotu dopoledne armáda zahájila leteckou operaci s názvem Lití olova, která je označována za nejmohutnější vojenskou akci v pásmu Gazy od roku 1967, kdy toto území Izrael dobyl v šestidenní válce.

Izraelské letouny přes víkend zaútočily na 280 cílů, jako jsou výcvikové základny, vojenské štáby a instituce Hamasu, odpalovací rampy a skladiště zbraní, ale také komunikační systém nebo televizní stanice. V neděli letectvo také zničilo 40 podzemních tunelů na hranicích pásma Gazy s Egyptem, kterými Hamas pašuje především zbraně. Armáda během dvou dnů zlikvidovala zhruba 50 procent veškeré výzbroje Hamasu a téměř všechny jeho základny a velitelská střediska.

Počet mrtvých není možné spolehlivě ověřit - Hamas uvádí zhruba 300 obětí a okolo tisíce zraněných. Podle izraelských zdrojů jsou mrtví většinou uniformovaní ozbrojenci, včetně nejméně tří vysokých velitelů. Odhady počtu civilních obětí se liší mezi 15 a 50; armáda se však civilním ztrátám snaží vyhýbat a varuje civilisty v pásmu Gazy megafony i telefonem, aby se nezdržovali v blízkosti vojenských objektů. I když Hamas přiznal, že jej útok zaskočil, jeho hlavní vůdci mezi mrtvými nejsou; už od minulého týdne se skrývají v podzemních bunkrech.

Hamas zatím odpálil jen desítky raket a minometných střel, z nichž jedna dolétla až k Ašdodu, více než 40 kilometrů severně od Gazy. Rakety už zabily dva izraelské civilisty. Armáda považuje reakci Hamasu za poměrně slabou, ale připisuje to momentu překvapení a očekává přitvrzení bojů.

Operace začala podobně jako druhá libanonská válka před dvěma lety, která je v Izraeli považována za nejhůře vedenou a nejméně úspěšnou vojenskou ofenzivu. Ve funkci premiéra je stále stejný Ehud Olmert, ale ministrem obrany už není nezkušený Amir Perec, ale Ehud Barak, jehož vojenské zásluhy jsou vysoce ceněny a který se kromě mnoha dalších úspěšných akcí podílel například na logistice slavné Operace Entebbe. Právě Barak, jehož Strana práce v poslední době zaznamenala výrazný úbytek preferencí, by mohl ze současné operace nejvíc vytěžit v únorových předčasných volbách, bude-li ofenziva úspěšná. Podle průzkumu zveřejněného v pondělí podporuje válku proti Hamasu 81% Izraelců, i když 63% nevěří, že zastaví ostřelování.

Operace se víceméně setkala i s pochopením mezinárodního společenství, které podle Cipi Livni chápe, že vina je na straně Hamasu. To řekl výslovně i předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás, který zdůraznil, že Hamas mohl ofenzivě předejít. Totéž naznačil i Egypt a většina ostatních arabských zemí se omezila jen na formální odsouzení operace. Dokonce i libanonský Hizballáh prohlásil, že nebude reagovat, protože nechce ohrozit stabilitu jižního Libanonu. Výjimkou byl Írán, jehož nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Chameneí vyzval všechny muslimy světa k pomoci Palestincům, a Sýrie, která přerušila zárodky mírových jednání s Izraelem. Exilový vůdce Hamasu Chálid Mišal vydal výzvu k třetí intifádě.

Zatím není jasné, zda Izrael nasadí i pozemní jednotky ani jak bude válka dlouho trvat. Jednoduchá však rozhodně nebude. Hamas v době příměří vycvičil na 15.000 ozbrojenců a podle zpravodajských služeb dokáže odpálit až 200 střel denně. Jistě se také pokusí o vyslání sebevražedných atentátníků do Izraele a únosy dalších vojáků. Podle svých mluvčích hodlá bojovat "do poslední kapky krve" a nikdy neuzná Izrael. Izraelská vláda zmobilizovala 6.500 záložníků a rozmístila u hranic s Gazou pozemní síly. Zdůraznila však, že cílem operace není svržení hamasovského režimu ani opětovné obsazení pásma Gazy, ale zastavení útoků Hamasu na izraelské občany. Od srpna 2005, kdy Izrael oblast vyklidil a přenechal ji Palestincům, na něj Gazané odpálili přes 5.000 raket. Ehud Barak zopakoval, že cílem útoků nejsou palestinští civilisté, ale vedení a infrastruktura Hamasu, a každý den pouští do pásma Gazy humanitární pomoc.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .