Izolace palestinského Hamasu roste

Abbás jeho nabídky ke smíření kategoricky odmítl a jakýkoli dialog vyloučil. Hamasu brzy došlo, že situace je vážná, a zkusil udělat dojem na mezinárodní společenství hned několika neobvyklými gesty.

Nejprve oznámil, že dosáhne propuštění britského novináře BBC Alana Johnstona, kterého od 12. března drží v zajetí zločinecký klan rodiny Darmušů. Když se únosci nezalekli ultimáta, obklíčili ozbrojenci Hamasu místo, kde je Johnston zadržován, a pohrozili útokem. Darmušův klan pustil do světa videonahrávku, na které Johnston opásaný výbušninami žádá odvolání útoku, jinak že ho únosci odpálí. Hamas raději ozbrojence stáhl a velkolepé osvobození rukojmí se nekonalo.

Ještě překvapivějším kouskem byla nahrávka s izraelským desátníkem Giladem Šalitem vydaná v pondělí, kdy od vojákova únosu uplynul přesně rok. Byla vůbec prvním důkazem, že je Šalit naživu. Zatímco do té doby jej únosci odmítali poskytnout bez izraelské protislužby v podobě propuštění určitého počtu palestinských vězňů, tentokrát jej nabídli bez vyzvání a v době, kdy jednání už několik týdnů nepokračují. Podle protiteroristických expertů je Šalitova nahrávka i snaha o osvobození Johnstona znamením, že Hamas je v úzkých a přeje si obě záležitosti co nejrychleji ukončit, a vylepšit si tak pověst na mezinárodní scéně. Urychlená dohoda o Šalitovi se sice neočekává, ale jednání snad budou obnovena, a to prostřednictvím Egypta a nově snad i Norska, jehož zmocněnec už údajně jednal o výměně vězňů i s nejvyšším vůdcem Hamasu Chálidem Mišalem v Damašku.

Hamas cítí potřebu udělat něco "významného" o to spíš, že izraelský premiér Ehud Olmert slíbil Abbásovi, že bez jakékoli protislužby propustí 250 palestinských vězňů a vyplatí Fajjádově vládě část zadržovaných výnosů z palestinských cel a daní. Hamasovský premiér rozpuštěné koaliční vlády Ismaíl Haníja dokonce projevil ochotu sestavit novou vládu národní jednoty pod vedením nezávislého odborníka. Nejrůznější představitelé Hamasu opakují, že hnutí nechce vládnout pásmu Gazy a přeje si návrat do starých kolejí. Dokonce i Izraeli nabídli, že výměnou za otevření hraničních přechodů stáhnou z hranic své ozbrojence a zdrží se útoků. Všechny nabídky však byly odmítnuty - Izrael ani Abbás s pučisty jednat nebudou a Fatah s nimi vládu nesestaví. V tom má palestinská samospráva i zahraniční podporu - tradičně s výjimkou Ruska, jehož ministr zahraničí Sergej Lavrov se vyslovil pro společný koaliční kabinet a prohlásil, že Moskva bude s Hamasem udržovat styky.

Rusku bylo také jediným členem mezinárodní Čtyřky, kterému se nelíbil nápad jmenovat odstoupivšího britského premiéra Tonyho Blaira zmocněncem pro Blízký východ, ale po určitém zeslabení jeho mandátu se nakonec podřídilo většině. Kromě Hamasu, který Blaira považuje za předpojatého, uvítali jeho jmenování všichni, včetně Abbásovy palestinské samosprávy i Izraele, který ho považuje za prvního mezinárodního zmocněnce, který a priori nestraní Palestincům.

Mírová jednání jsou však ještě daleko. Palestinská samospráva musí nejdřív plně ovládnout Západní břeh a zabránit, aby aspoň tato oblast nepadla do rukou Hamasu; jeho vojenskou sílu nelze podceňovat. I když si Spojené státy ani Izrael nedělají iluze o Abbásových schopnostech, uvědomují si, že k vítězství nad Hamasem potřebuje veškerou možnou mezinárodní podporu.

Ještě než vláda stačila schválit Olmertovy sliby Abbásovi, otřáslo Izraelem ve čtvrtek další politické zemětřesení - prezident Moše Kacav unikne trestu v kauze, ve které se všeobecně očekávala obžaloba ze znásilnění. Generální prokurátor Menachem Mazuz prohlásil, že většina vznesených obvinění je příliš stará anebo obtížně prokazatelná, a tak se s obhájci dohodl, že když Kacav podá demisi, přizná vinu a odškodní protistranu, nebude obžalován ze znásilnění, ale jen z neslušného chování a sexuálního obtěžování a dostane pouze podmíněný trest. Média a ženské organizace označily dohodu za skandál a "plivnutí do tváře obětem". Kacavovi se prakticky nic nestane - do vězení nepůjde a jeho mandát už stejně končí; 15. července jeho funkci převezme nově zvolený prezident Šimon Peres.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .