Ivan Sviták v obnoveném převleku za vědce
Filosof Ivan Sviták působil jako pedagog, vědecký pracovník a spisovatel, ale také jako ideový a politický inspirátor.
Ivan Sviták, jedna z nejvýraznějších osobností roku 1968 – či lépe řečeno jeho předokupační části – se narodil v roce 1925, po válce byl členem sociální demokracie a v roce 1948 se stal komunistou. Vystudoval právnickou fakultu a v letech 1954–1964 byl vědeckým pracovníkem Filozofického ústavu Československé akademie věd.
Nejstarší záznam hlasu Ivana Svitáka v Archivu Českého rozhlasu pochází z roku 1963. Dne 22. května byla v cyklu Rozhlasová univerzita odvysílána diskuse nazvaná O vědě dneška a zítřka s podtitulem Ohrožuje rozvoj vědy a techniky lidstvo?
Debatu moderoval Ivo Budil a kromě Ivana Svitáka se jí zúčastnil ještě například ekonom a sociolog Radoslav Selucký. Z půlhodinové diskuse jsme vybrali jeden ze vstupů Ivana Svitáka, který ilustruje jeho tehdejší názory.
Vyloučení z KSČ
V roce 1964 byl Sviták vyloučen z KSČ a Filosofický ústav musel opustit. Do roku 1968 pak pracoval ve Filmovém ústavu. V bouřlivém roce 1968 se pak – mimo jiné – stal jakýmsi hlavním ideologem nově vzniklého Klubu angažovaných nestraníků (šlo o zárodek vznikající opoziční politické strany).
Z této doby máme v archivu k dispozici unikátní záznam z května 1968, kdy na besedě KANu v Ostravě Ivan Sviták odpovídá na dotazy z publika. Záznam nebyl ani v době relativní svobody pražského jara jako celek odvysílán. Vybrali jsme tři důležité ukázky, včetně varování před možností sovětského vojenského zásahu (tři měsíce před tím, než k němu skutečně došlo).
Ihned po sovětské invazi začala špatnou češtinou vysílat okupační stanice Vltava, z dochovaných záznamů jsme vybrali krátkou pasáž věnovanou Ivanu Svitákovi. Ten ostatně ihned po okupaci odešel do zahraničí.
Ze sociální demokracie do KSČM
Pro svou vyhraněnost a schopnost pojmenovat i velmi složité problémy – a také pro svůj odchod do exilu – se stal Ivan Sviták námětem pro řadu raně normalizačních komentářů. Nejobsáhlejší z nich, třídílný opus nazvaný Proměny Ivana Svitáka, byl odvysílán koncem října 1969 a vybrali jsme z něj hned několik ukázek, protože velmi dobře ilustroval dobovou atmosféru normalizačního přelomu let šedesátých a sedmdesátých. Z dalších materiálů této provenience jsme vybrali ještě ukázky ze dvou dalších raně normalizačních komentářů.
Ivan Sviták působil pak na amerických univerzitách, a přestože vystupoval v zahraničních rozhlasových stanicích, žádný záznam z této doby nemáme bohužel k dispozici. Do Československa se vrátil na začátku roku 1990 a z této doby také pochází naše poslední ukázka. Jde o příspěvek, který natočil krátce po svém návratu.
Poté se angažoval nejprve v obnovené sociální demokracii a pak – velmi překvapivě – začal spolupracovat s KSČM. V červnu 1992 byl zvolen poslancem Federálního shromáždění a na konci roku 1994 zemřel.
Související
-
Novinářská senzace roku 1968 aneb Pražští novináři navštívili Svobodnou Evropu
Léto roku 1968 přineslo v Československu nebývalý závan svobody do sdělovacích prostředků. Otevřeně se psalo zejména o chybách uplynulých dvaceti let.
-
Jiří Dienstbier st.: Mě zajímá politika, ne funkce
Zajímavé a málo známé příspěvky Jiřího Dienstbiera st. pro Československý rozhlas si můžete poslechnout v dalším pořadu z cyklu Archiv Plus.
-
Josef Smrkovský: rebel, nebo revolucionář?
Místopředseda České národní rady v květnu 1945, politický vězeň, předseda JZD, ministr, předseda parlamentu v době pražského jara. Tím vším byl postupně Josef Smrkovský.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka