Ivan Štern: Z obecného dobra se vylhat nejde
„Merz tančí, jak sociální demokraté a zelení pískají.“ Tímto potupným titulkem konzervativní list Die Welt dal najevo nechuť z toho, že předseda křesťanských demokratů Friedrich Merz vyšel mimořádně velkoryse vstříc sociálním demokratům a zeleným ve snaze dosáhnout ústavní změny a upravit v ústavě ukotvenou rozpočtovou brzdu.
Tedy tak, aby Německo mohlo zvýšit obranyschopnost, byť částečně na dluh. Merz je ústavní změny s to dosáhnout jen za stávajícího složení parlamentu, kde zmíněné tři strany mají ústavní většinu.
Čtěte také
V nově složeném parlamentu, vzešlém z únorových voleb, majícím se sejít na konci března, strany krajně pravicové i krajně levicové mají sílu zabránit jakékoli změně ústavy.
Merz údajně kompromisem uzavřeným se zelenými a socialisty popřel své předvolební sliby, že nepřipustí další zadlužování německého státního rozpočtu.
Čtěte také
Musel se naopak obrnit andělskou trpělivostí a politickou empatií, aby s budoucím koaličním partnerem, se sociálními demokraty a se zelenými, dohodl ohromné navýšení rozpočtu nejen v oblasti bezpečnosti, ale i v oblasti výstavby infrastruktury a investic do ochrany před oteplováním klimatu.
Navýšení rozpočtu na obranu země by listu tolik nevadilo. Evropská unie v reakci na nynější pochroumané vztahy mezi ní a stávající americkou administrativou pracuje na tom, aby výdaje členských zemí na obranu, pokud jsou pořizovány na dluh, byly počítány mimo dluhovou brzdu.
Někdy jde totiž o víc
Redaktoři pominuli jeden velice podstatný aspekt demokratické politiky. Jím se demokratické strany liší od populistů všeho druhu.
Čtěte také
Chápou totiž, že v životě lidském i politickém mohou nastat situace, kdy je v sázce víc než stranická reputace a kdy se úzký stranický zájem musí podřídit zájmu obecného dobra.
V současné době je jím zcela nepochybně posílená obranyschopnost evropských zemí, mají-li v otázce bezpečnosti, jsouce částečně vydány na pospas nevypočitatelnými americkými spojenci, obstát v konfrontaci s reálným nebezpečím, jež představuje především Putinovo Rusko, ale i další země, jako je Čína, Severní Korea anebo Írán.
Friedrich Merz slevil ze svých stranických postojů právě proto, aby motivoval pro stejné rozhodování politicky poněkud odlišně uvažující socialisty a zelené a aby tak dosáhl optimálního výsledku pro bezpečnost celé země.
To rozhodně nelze považovat za tančení, jak někdo druhý píská, ale za projev politické uvědomělosti. Ta počítá i s tak nejasným pojmem, a přesto reálným, jako je obecné dobro. Nepochybně dal tím lekci i české politické kultuře, hledající způsob, jak věci spíš zaonačit než trpělivě kráčet k rozumné dohodě.
Autor je spolupracovník časopisu Přítomnost
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
