David Klimeš: Evropskou obranu vyztuží miliardy eur. Ale jak?
Ještě před několika týdny měl americký prezident Donald Trump po Evropě davy příznivců, a to i v establishmentu. Po jeho brutálním bezpečnostním, vojenském i ekonomickém odstřižení od Evropy a speciálně pak od Ukrajiny, je to minulost. Jedna věc se ale nepochybně Trumpovi povedla. Opuštěná Evropa až dosud spoléhající na bezpečnostní záruky Ameriky musí urychleně zbrojit a posilovat svoji a v ideálním případě i ukrajinskou vojenskou sílu.
To už si otřesení evropští lídři slíbili několikrát a tento týden to mají na programu summitu Evropské unie. Jenže jak na to?
Čtěte také
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová navrhuje nový vyzbrojovací plán Evropské unie za 150 miliard eur. Mělo by jít o půjčky během pětiletého plánu radikálního posílení evropské obrany.
Problém ani tak není částka, jistě obrovská, ale v situaci opuštěné Evropy více než zdůvodnitelná. Problém je, jak moc půjčky mají být pod kuratelou von der Leyenové, a jak moc pod správou národních států.
Role Unie je nutná
Je to hra, kterou už dobře známe – Evropa se nechce nikdy v ničem federalizovat a když přijde krize, najednou se horečně hledá řešení, byť to už dávno mohlo být připravené.
Čtěte také
Takto von der Leyenová mocensky posílila při pandemii covidu, když unijní orgány najednou zajišťovaly nákup vakcín, nyní by to chtěla zopakovat.
Proti tomu se staví mnohé národní státy – od Finska po Polsko. Chtějí mít větší vlastní volnost ve vynakládání prostředků.
Mají také na své straně dobrý argument, proč ustavit finanční polštář koalice ochotných spíše než vše hnát přes unijní shodu.
Jen těžko se dá představit, že by maďarský premiér Viktor Orbán či jeho slovenský kolega Robert Fico souhlasili s masivním vyzbrojováním zjevně namířeným proti imperiálnímu Kremlu.
Pravděpodobně se najde nějaký kompromis. Role Evropské unie je zde nezbytná, protože je třeba jasně říct, že vyzbrojovací miliardy se nepočítají do deficitu států a Evropská komise je tak za to nebude trestat. Zároveň je třeba najít mechanismus, který nezablokuje Orbán a zároveň zahrne i zásadního spojence Británii.
Ve vlastním zájmu
Dohoda nakonec jistě nějaká vznikne. Nečekaný velmocenský duopol Donald Trump-Vladimir Putin Evropě už nic jiného neumožňuje.
Tím ale nic nekončí, ale teprve začíná.
Naslouchejme vojenským expertům, kteří říkají, že nejde jen o peníze, ale i co za ně kupovat. Není možné mít v Evropě 12 druhů nekompatibilních tanků a ráže granátů plus mínus desítky milimetrů. Evropa tak ani teď nepotřebuje federalizaci jako spíše standardizaci – transfery licencí a kompatibilitu zbraní.
Pak ty stovky vynaložených miliard eur budou mít smysl a otřesená Evropa se vyšvihne tam, kam by měla ve svém vlastním zájmu vojensky patřit – na roveň nebo alespoň na dohled USA i Ruska.
Autor je publicista
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
