Ivan Štern: Turecké volby jako restituce demokracie
V červnu se v Turecku konají prezidentské a parlamentní volby. Opozice se sjednotila a rozhodla, že neblahou éru prezidenta Erdogana ukončí. Dosavadní prezidentský systém vrátí zas do podoby parlamentní republiky. Blok tvoří šest politických stran. Vládní listy jim posměšně přezdívají „šestižidlí“. Jsou přesvědčené, že jde spíš o pytel blech. Rozhodně ne o sourodé a akční politické uspořádání.
Řada listů a hlasů šesti židlím naopak nakloněných jim mají za zlé, že dosud nepostavily konkurenčního prezidentského kandidáta. Dokonce že o tématu nevedou diskusi. Takticky prý chybují. Zatímco předvolební atmosféru obstojně zahřívají, přesto plýtvají energií. Možní voliči se totiž nemají na kohosi konkrétního upnout.
Čtěte také
Protilehlé hlasy s blokem rovněž sympatizující fakt, že zatím není znám opoziční kandidát, pochvalují. Upozorňují na značné hrozby, jimž by vzápětí musel čelit. Nešlo by jen o špinavé, utrhačné a lživé kampaně, vedené médii v převážné míře pod vládní kontrolou.
Čelil by i nepřátelskému a zničujícímu tažení úřadů dosavadnímu prezidentovi zavázaných. Patrně by takovému tažení podlehl dříve, než by k samotným volbám vůbec došlo. Proto je nanejvýš rozumné počkat s vyrukováním kandidáta. Vládní stranu, připravenou vyrazit do útoku i za cenu ran pod pás opozice, zaskočí. Nemá na koho útočit, a tak bude útočit nazdařbůh.
Vliv turecké opozice
Za to zahřívání předvolební atmosféry poukazem na to, jak Erdoganův způsob vládnutí přivedl Turecko málem na buben, jak vláda zodpovědná za astronomickou inflaci připravuje Turky o jejich úspory a mnohé vrhá rovnou do bídy, aniž se o jejich osud stará, se jeví jako nanejvýš účinné.
Čtěte také
Před lety se stávajícímu prezidentovi podařilo Turecko vymanit z podivné podoby demokracie. Kuratelu nad ní měla armáda a byla Američany tolerovaná jen proto, že země tvořila významnou část jižního křídla NATO.
Bylo běžné, pokud naznala, že volby nedopadly podle jejího gusta, aby se armáda ujala moci a držela ji, dokud poměry nenabyly žádoucí podoby. Dokud se kupříkladu parlament nezbavil, a to i násilím, politiků, příchylným k islámu. Erdoganovi se neblahý vliv armády podařilo s konečnou platností zlomit.
Kdeže ale loňské sněhy jsou? Turecko dnes spíš připomíná putinovské Rusko. V čele trůní diktátor. U nohou mu leží strana, drtivě vyhrávající volby. Rozdíl tu přece je! Nepatrný sice, za to významný. Turecká opozice na rozdíl od té ruské, pokud ta vůbec existuje, vládne nezanedbatelným politickým vlivem. Může proto nynější status quo zlomit. Volby budou napínavé také proto, že turecká demokracie na rozdíl od té ruské má ještě šanci samu sebe zrestituovat.
Autor je spolupracovník časopisu Přítomnost
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
