Ivan Štern: Trump je pro Evropu požehnáním
Svým způsobem zjevení se amerického prezidenta Trumpa, i když se to nemusí někomu na první pohled zdát, je pro Evropu požehnáním. Konečně někdo, i když to není jeho úmysl, nutí Evropskou unii, aby se začala daleko výrazněji stavět na vlastní nohy, a to nejen v otázkách hospodářských a vědecko-výzkumných, ale i v otázkách bezpečnostních.
Namísto volného obchodu, jemuž Evropská unie odjakživa dávala přednost, si najednou musí zvykat na celní bariéry, zaváděné Trumpovou administrativou. Ve skutečnosti kladou nejen překážky volnému obchodu, ale škodí i samotným Američanům.
Čtěte také
Po dlouhých letech přešlapování a váhání Evropané nakonec přišli na to, že schůdnou cestou není prosebnicky žmoulat čepici před americkým prezidentem, ale hledat nové trhy.
Vlaštovku tu může sehrát, pokud sem nevhodí vidle lobby evropských agrobaronů, dojednaná smlouva o volném obchodu s významnými jihoamerickými státy, sdruženými ve spolku jménem Mercosur. Je naděje, že vzhledem k naléhavosti situace dojednat obdobnou smlouvu se zeměmi Dálného východu, jako je Indonésie, nebude trvat tak dlouho jako smlouva s Mercosurem.
Koalice ochotných
Podle francouzského ekonoma a nositele Nobelovy ceny Phillipa Aghiona, má-li se Evropa ekonomicky a vědecko-výzkumně posunout, musí uvnitř sebe samé vyvolat další průmyslovou revoluci, opírajíc se o umělou inteligenci.
Čtěte také
Nejen z Elysejského paláce zaznívají hlasy, že je třeba naplnit životem článek 42 Smlouvy o Evropské unii. Předpokládá společnou bezpečnostní a obrannou politiku a umožní tak nezávisle na Americe čelit ruské imperialistické hrozbě.
Příkladem všem by mohly být už nyní severské státy, pokud se, jak zní návrh, dohodnou na vzájemném propojení ekonomickém, majícím dostat veškeré podnikání a vědecký výzkum na světovou úroveň, a na propojení na bázi vojenské a bezpečnostní. Synergie takové vazby se může stát pevným jádrem uvnitř Severoatlantické aliance, v neposlední řadě i stavebním kamenem evropské bezpečnostní struktury.
Projeví se i citelně odstrašujícím účinkem vůči agresivnímu ruskému imperialismu, aniž by bylo zapotřebí spoléhat se na nespolehlivost, jak napsal stockholmský list Aftonbladet, bláznivého amerického prezidenta.
Uvnitř Evropy bude mnohdy obtížné, ne-li nemožné, nalézt společný jazyk. Často pro protichůdnost mnohdy jen rádoby národních zájmů. Přesto jeho potřebnost pro výzvy, jimž Evropa musí čelit, je mimo diskusi. Nic ale nebrání tomu, aby každý z kroků začala ad hoc koalice ochotných. Nebudou-li chtít ostrouhat, přidají se nakonec i kverulanti.
Autor je spolupracovník časopisu Přítomnost
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
