Ivan Štern: Středoškolské záškoláctví a šéf německých liberálů Lindner
Prorektor Univerzity Karlovy Jan Konvalinka a předseda německých liberálů Christian Lindner si bezděky zanotovali.
A to v souvislosti s nedávnými, dnes už by se dalo říci celosvětovými protesty středoškoláků proti tomu, že politici nedělají nic zásadního, co by mohlo zastavit klimatické změny.
Ondřej Neff: Splněné přání
V polských Katovicích se konala světová konference o klimatu. To je náramná událost, taková světová konference o klimatu.
Pan prorektor z pozice renomovaného biochemika vytkl středoškolákům, že se tváří, „jako bychom my všichni věděli, co s klimatickou změnou dělat… a jen pikle těch zlých politiků nám brání to provést.“
Christian Lindner k tomu dodal, že se mu nelíbí předsevzetí spolkové vlády dodržet stanovené klimatické cíle. Označil to za „karikaturu plánovaného hospodářství“. „Nemůžeme přece předem vědět, kam, kdy a která technologická opatření nakonec nasměrujeme.“
Prorektor Konvalinka Lindnerovu tezi o potřebě jisté pružnosti ve volbě opatření, doplňuje upozorněním, že „zdroje a energie, které napřeme do řešení jednoho problému, mohou chybět při řešení jiného, možná naléhavějšího.“
Politická, ne technokratická rozhodnutí
Konvalinkovu pochybnost, zda se ke skutečnému řešení dopracujeme díky pravidelným pátečním stávkám středoškoláků, německý liberál Lindner doplňuje prohlášením, že ho doslova vytáčí, když řada politiků páteční organizované záškoláctví vynášejí a posvěcují.
Lída Rakušanová: Záchrana budoucnosti záleží na každém z nás
„Přece si nedáme mlátit naše děti,“ řekli si před třiceti lety lidé po brutálním zásahu komunistické policie proti pokojné demonstraci studentů na Národní třídě. A ve jménu jejich budoucnosti vyšli do ulic.
Problém obou pánů není v tom, že by neměli pravdu. Naopak. Je nesporné, že řešení klimatických změn není věc jednoduchá, přesně popsatelná tak, aby bylo možné sestavit závazný plán odpovídajících opatření. Každé z nich nadto stojí peníze a jich žádný stát, ani společenství států nemá na rozdávání, a proto je musí vydávat s určitou opatrností.
Problém obou pánů je v tom, že protestujícím středoškolákům podsouvají ambice, jež jejich protesty neobsahují. Zdvořile upozorňují politické elity na celém světě, že se tu s největší pravděpodobností hraje o jejich budoucnost a že jim, jak budou za dvacet, třicet let žít, není lhostejné.
A že účinný postup, jak zabránit hrozícím klimatickým změnám, začíná politickými, a ne technokratickými rozhodnutími. Účinnost postupu pak závisí na tom, zda protiklimatická politika dokáže být dostatečně odhodlaná a prosta oportunismu. Zatím se to středoškolským pátečníkům tak nejeví.
Kdyby šéf německých liberálů Christian Lindner nebyl patrně ze stejného alibistického kadlubu, nevytáčeli by ho primárně politici proto, že posvěcují záškoláctví. Vytáčelo by ho, že jeho posvěcováním se pokrytecky tváří, jako by tím proti oteplování klimatu učinili víc než dost.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
