Ivan Štern: První světová válka a její mýty
Až si letos budeme připomínat sto let od začátku první světové války, narazíme na stále se udržující mýtus, že nikdo pořádně neví, proč válka vypukla, že nikdo netušil, jak bude zničující. Evropa, ta západní, poznala naposledy opravdovou válku v roce 1870. Trvala několik málo týdnů a bylo vymalováno.
Ještě v roce 1866, ve chvíli, kdy se do sebe zakousla pruská a rakouská vojska u Hradce Králové, psal si Jan Neruda v Praze do Národních listů fejeton o rybářích. Z Kampy nedaleko Hegertovy cihelny se přestěhovali na nově postavený most. Udičky tu nahazovali rovnou přes zábradlí.
Máme dnes za to, že lidé nebyli dostatek prozíraví a že k tomu možná neměli odpovídající informace, a když válka opravdu vypukla, měli být přesvědčeni, že do švestek bude vše hotovo.
Našli se určitě takoví, kteří tak věru smýšleli. Bývali by ale nemuseli. Stačilo číst sociálně demokratické listy. Evropští sociální demokraté před nadcházející válkou systematicky a úpěnlivě varovali. Válku nazývali evropskou, někdy i světovou.
Když se na podzim roku 1912 sešli v Basileji, aby svět varovali, shodli se, že válce zabrání jen demokratická Evropa, opírající se o mír mezi Německem a Francií. Táž slova Evropané slyšeli podruhé až v roce 1946 z úst Winstona Churchilla. Vystoupením na curyšské univerzitě Churchill Evropu zaskočil. Stejně jako dávno před ním český sociální demokrat František Soukup v Basileji tu vyslovil přesvědčení, že Evropa dojde míru, až se zrodí Spojené státy evropské.
Obavy z nadcházející války byly věru opodstatněné. Její ráz naznačily obě války balkánské v letech 1912 a 1913. V té době by Jan Neruda sotva psal fejeton o rybářích, zatímco se o pár kilometrů dál válčilo. Byla to již válka totální. Bulharsko se plnilo uprchlíky, valících se bezcílně a bez pomoci zemí. Jejich města a vesnice ležely v rozvalinách. Když ne artilerie, své nakonec dokonala epidemie cholery.
V úterý 26. listopadu 1912 rakouské úřady zkonfiskovaly celé vydání listu sociálních demokratů Arbeiter Zeitung. List uveřejnil velezrádný mírový manifest z Basileje. Chtít mír, a nechtít válku, to byla v Rakousku jednoduše zrada. „Chtějí nás označit za zrádce vlasti, tito patrioti,“ volal Viktor Adler, předseda sociálních demokratů v dělnickém domě na Taboritenstrasse na adresu vlády. Doporučil jí, chce-li vidět krev, ať si pustí žilou. Žel žilou nakonec pustila jiným. Sobě ne.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
