Ivan Štern: Nové berlínské zdi staví demokraté

29. říjen 2021

Letos jsme si připomněli 60. výročí stavby berlínské zdi. V té nejviditelnější podobě stvrdila neprodyšné rozdělení Evropy. Její pád v listopadu 1989 znamenal příslib konce jakýchkoli evropských zdí, plotů, zátarasů a podobných překážek, majících držet lidi ve vymezených ohradnících.

Neuplynulo ani 60 let a už opět Evropané začali vztyčovat nové zdi. Kolíkovat nové ohradníky. Přesto tu jistý rozdíl je. Berlínskou zeď postavil autoritářský režim, aby zabránil průniku svobodomyslných a demokratických myšlenek a držel tak své obyvatelstvo na uzdě.

Čtěte také

Nynější ploty stavějí demokratické režimy ne proto, aby své lidi držely na uzdě, ale proto, aby je chránili před svévolí autoritářských režimů ražení Alexandra Lukašenka. To, k čemu se neodhodlal turecký prezident, ač opakovaně vyhrožoval, že otevře hranici a nažene do Evropy statisíce uprchlíků, systematicky praktikuje na svých západních hranicích běloruský diktátor.

Podobně jako pašeráci lidí do Minsku dováží irácké, afgánské a další uprchlíky, aby jimi Evropě na její zelené hranici zasolil. Zoufalí Litevci, Lotyši a nyní i Poláci staví na svých hranicích orbánovské ploty. Pokusy uprchlíků, podporovaných běloruskými úřady překonat hranici v zárodku, dusí často, jak tvrdí občanští aktivisté, za cenu násilí.

Ilegální uprchlík

Několika nešťastníkům, kteří sedli na lep Lukašenkovi, se šťastně podařilo zatarasenou polskou hranici překonat. Prošli nepozorovaně Polskem, aby v zemi zaslíbené, v Německu, požádali o politický azyl.

Čtěte také

Z jejich svědectví víme, že hlavní díl násilí se děje na běloruské straně. Uprchlíci, kterým se nezdařilo překonat chráněnou zelenou hranici a byli zahnáni polskou policií zpět do Lukašenkova ráje, jsou běloruskou policií nelítostně zbiti a po odpovídajícím výprasku opět hnáni na hranici.

Evropa si už od roku 2015 s problémem migrace, dílem paralyzována postojem zemí, jako je ta naše, neví rady. Pravidlo, že uprchlík má požádat o azyl v první zemi Unie a ta se o něj má postarat, platí částečně jen v několika zemích civilizačně vyspělejšího Západu. Čím více se ochota řešit uprchlický problém limitně blíží nule, tím častěji zaznívá sémantický novotvar – ilegální uprchlík.

Ivan Štern

Zaštiťuje se jím kdekterý středoevropský politik, maje za to, že takto otázku uprchlickou vyřešil. To, že jde o protimluv stejného ražení jako výraz ilegální člověk, je mu ukradené.

Objevil šikovnou fintu, jak vytřít zrak lidem, kteří se raději k problému otočí zády než si nad ním popřemýšlet. Současně nás zavádí na cestu, která se jednou vymstí. Vede totiž do pekel.

Autor je spolupracovník časopisu Přítomnost

autor: Ivan Štern
Spustit audio