Ivan Štern: Nedokončenou revolucí AfD nejspíš vyhraje volby v Sasku a Braniborsku
Předvolební průzkumy dokládají, že Alternativa pro Německo jde do zářijových voleb v Sasku a v Braniborsku s chytlavou a prozíravou kampaní. Měla by vítězit za pomoci nejméně 24 procent voličských hlasů. Druhou příčku patrně obsadí křesťanští demokraté. A za vítězící dvojicí dokulhají o koňskou délku levice a sociální demokraté.
Alternativa voličům nabízí pokračování v revoluci z roku 1989. Německy „Wende,” proměna. Dosud prý nebyla dokončena. Proto je třeba v ní pokračovat, a to pod heslem „Proměna 2.0.“
Alternativa se chytře vyvarovala lákavému nadbíhání pojmy jako „zrazená“ či „prodaná“ revoluce. Pro někoho možná překvapivě zvolila výraz s nábojem pozitivním. Musíme dokončit to dobré, u čeho jsme zůstali na půli cesty.
Čtěte také
Michael Hartmann, sociolog, vymezil rozhlasové stanici Deutschlandfunk základní pocit, s nímž východní Němci žijí. Zapomenutost. Nejprve byli podle něho privatizací zbaveni průmyslu, všechny významnější pozice v zemi obsadili Němci ze západu, a jim nezbylo, než aby drasticky změnili svůj životní příběh, aniž si toho kdo všiml či vyslovil uznání.
Heslo, že vše ještě zdaleka není u konce, pocitově zapomenutým Němcům mluví z duše.
Mluvit s protivníky
Dosavadní vývoj Alternativě nahrával na smeč. To tvrdí pro Deutschlandfunk sociálně demokratický starosta saského města Augustusburg, Dirk Neubauer. Heslo o nezbytnosti pokračovat v přerušené revoluci sice považuje za nejapné, zvrat v roce 1989 byl jedinečnou historickou událostí a sotva jej lze jakkoli nastavovat, připouští ale, že demokratická politika podcenila tvrdost minulých třiceti let, jež se na jeho krajanech výrazně podepsala.
Není divu, že navrch mají proroci nedokončených revolucí.
Ivan Štern
„Místo abychom s lidmi mluvili,” řekl, „dali najevo naši starost o ně, překotně jsme investovali hromady peněz do asfaltu a infrastruktury v blahé naději, že se poměry jednou samy od sebe narovnají.”
V obrat podle starosty lze doufat, pokud se politici poučí u starých sociálních demokratů a vypraví za lidmi a budou s nimi mluvit. Dozví se tak, z čeho pramení jejich nespokojenost. Chodit musí nejen za svými stoupenci, ale i za protivníky. Voliče Alternativy nevyjímaje. „Ne každý, kdo není srozuměn se stávajícími poměry, musí být nutně nácek,” zdůvodnil. Možná pak navrátí demokracii její důvěryhodnost.
Tu si lidé vymysleli jako způsob vlády, která má dát šanci i těm nejzranitelnějším dosáhnout rovného postavení. Nynější demokracie si jich v tom lepším případě valně nevšímá.
Není proto divu, že navrch mají proroci nedokončených revolucí, ač sám ten pojem je stejně sémantickým nesmyslem jako skok přes propast nadvakrát.
Autor je publicista
Související
-
Ivan Štern: Varšavské povstání – mýtus versus realita
Letos je Varšavskému povstání 75 let. Jaké mýty se k němu vážou?
-
Ivan Štern: Výmarský trojúhelník stále na odpočinku
Bezprostředně po návštěvě Paříže se nově zvolená předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová vydala do Varšavy.
-
Ivan Štern: Nedělní volby – odvaha, nebo zoufalství Ukrajinců?
„Po mnoho let,“ řekla ukrajinská spisovatelka Kateryna Mišenko , „jsme se nacházeli ve stádiu marného očekávání. Vyhlíželi jsme cosi určitého, a nakonec se nestalo nic.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
