Ivan Štern: Mešitní daň jako zbraň proti fundamentalismu

Wilmersdorfská mešita v Berlíně
Wilmersdorfská mešita v Berlíně

Muslimské obce v Německu by měly být vůči státu loajální. Měly by respektovat jeho demokratické a ústavní hodnoty.

To přání není otcem myšlenky a nevzniklo včera. Trvá mnoho let. Nejpozději od útoku na newyorská dvojčata.

Vídeň se rozhodla uzavřít sedm mešit

Islámské centrum ve Vídni v Bruckhaufenu (ilustrační foto).

Rakousko se rozhodlo uzavřít sedm mešit a vypovědět ze země možná až 40 imámů financovaných ze zahraničí prostřednictvím organizace, která se jmenuje Evropsko-turecká islámská jednota.

Tehdy si německá společnost, jinak velice tolerantní, uvědomila s konečnou platností, že „multikulti“ není to pravé ořechové. Nectí hodnoty svobodné společnosti a vede k nebezpečné ghettoizaci jednotlivých kulturních společenství.

Myšlenka „Leitkultur“ – vůdčí kultury, tehdy oprášená, neznamenala, ani neznamená popření jiných kultur. Ani dominanci jedné kultury nad druhou. Ctí jinakost. Vyžaduje ale respekt k hodnotám kultury domovské. V tomto případě německé. V širším měřítku evropské.

Muslimská společenství byla a doposud jsou v tomto ohledu problematickými. O to více problematickými, o co více jsou finančně podporována ze zahraničí.

Běh na dlouhou trať

Střet náboženství po bulharsku. Když chce křesťan urazit muslima, udělá z mešity hospodu

Na nádvoří mešity se holduje vepřovému i alkoholu

Svatostánky, nebo chcete-li příbytky Boží, mění své pány v souladu s aktuální politickou situací. Z některých kostelů se tak v minulosti stávaly mešity, jindy zase naopak. Třeba české synagogy se měnily v různá skladiště, nebo v lepším případě v muzea či knihovny.

Podpora odsud přicházející není totiž bezelstná. Poskytuje ji přece Saudská Arábie či Turecko spolu s odpovídající propagandou. Razí odmítání hodnot svobodné společnosti, svobodou náboženskou počínaje, a klade důraz na náboženský fundamentalismus.

Jeden ze způsobů, jak muslimským obcím, působícím v Německu odpomoci od nesnášenlivého zahraničního vlivu a od dovážených imámů, představuje nápad zavést mešitní daň. Jde o obdobu náboženské daně. Ji Němci znají a odvádějí bezmála dvě století.

Mešitní daň by platili němečtí muslimové. Z jejího výnosu by muslimské náboženské obce hradily náklady na svoji činnost. Staly by se podobně jako křesťanská společenství nezávislé nejen na státu, ale i na všech sponzorech, hlavně na těch nežádoucích, zahraničních.

V Kodani vznikla první mešita vedená ženami. Chce narušit dominanci mužů

03524132.jpeg

V Kodani se otevřela první mešita ve Skandinávii vedená pouze ženami. Všechny bohoslužby vyjma pátečních modliteb jsou určeny také mužům, povedou je ale pouze ženy – imámky. Podle zakladatelky Sherin Khankanové je cílem mešity narušit „patriarchální struktury“ a pomoci vytvořit debatu o svobodě náboženství. „V náboženství se normalizovaly patriarchální struktury. Nejenom v islámu, ale i v křesťanství a židovství. Rády bychom to změnily,“ říká Khankanová, která se narodila v Dánsku, její rodiče ale pochází ze Sýrie a Finska. Reakce muslimské komunity v Kodani jsou zatím podle Khankanové převážně pozitivní a občasná kritika umírněná. Islámská tradice umožňuje ženám stát se imámkami, nebyla ale dlouho rozvíjena. Podobný projekt ženských muslimských mešit se postupně objevuje i ve Spojených státech nebo Německu. Ovšem jedinou zemí na světě, která se pyšní dlouhou tradicí ženských mešit, je Čína. Čtěte také: Prolomit vlny: V čem se plete Petra Hůlová, když mluví o muslimech, Hergot!: Prorokovy narozeniny aneb Vánoce s muslimem

Nápad inspirovat se náboženskou daní se setkal nejen se souhlasem, vyvolal i rozpačitou reakci. Náboženská daň se opírá o přesvědčení, že náboženské obce jsou obcemi veřejnými.

Jejími členy se lidé stávají vlastní volbou, a ne, jak je běžné v muslimském světě, že o jejich víře rozhoduje skutečnost, že se do toho prostředí jednoduše narodili. Některé kroky, jak oddělit německé muslimy od nežádoucího fundamentalismu, zejména jak je uchránit od importovaných imámů, je možné uskutečnit už dnes, bez zavádění nové daně.

Obecně platí, že kazatelem v náboženské obci se může stát pouze ten, kdo vládne odpovídajícím vzděláním. U dovážených imámů nic takového neplatí. Nemluvě již o jejich naprosté neznalosti němčiny.

Ivan Štern

Nápad inspirovat se náboženskou daní a rozšířit ji o daň mešitní není všespásný, ale není ani k zahození. Jen je potřeba připravit se na to, pokud by jeho naplnění mělo přinést očekávané výsledky, že půjde o běh na velice, velice dlouhé trati.