Ivan Štern: Macron v Mnichově nepřekvapil, přesto zaskočil

Jeho vystoupení kupříkladu ladilo s postojem německého liberála, poslance Alexandera von Lambsdorffa. Sdílí s ním kritický postoj k politice spolkové vlády. Více než 2,5 roku, říká Lambsdorff, jeho vláda trestuhodně nebere na vědomí, co Macron opakovaně připomíná – vést vážnou diskusi o podobě Evropy v 21. století, v němž nejspíš bude dominovat dvojice Spojené státy a Čína.

Francouzský prezident v Mnichově přitvrdil. Varoval, že Evropa si koleduje o hrozbu stát se kontinentem, který nevěří ve vlastní budoucnost. Tu jí přitom předurčují témata, jako jsou otázka migrace, oteplování klimatu a vlastní obranyschopnost. Všechna vyžadují společná a přinejmenším rozhodujícími členskými státy sdílená řešení.

Pokud se evropští politici dál budou k uvedeným problémům otáčet zády anebo se spokojovat s polovičatými řešeními, prohloubí už tak narušenou důvěru evropských středních tříd v demokracii a v její hodnoty. V konečném důsledku se tak mohou přičinit o zánik samotné demokracie.

Vztahy s Ruskem

Čtěte také

Ivan Štern: Macronova polská studijní cesta

V uvedeném světle ještě zřetelněji vystupuje na povrch způsob jeho nedávné návštěvy v Polsku. Vyhnul se tu zaujetí postoje k otázce sporné soudní reformy a naopak sledoval, alespoň z vlastního úhlu pohledu, téma nadřazené – jak napravit vztah Evropy k Rusku, obnovit v Rusech vědomí evropské příslušnosti a zabránit jim ve spojení s Čínou. V Mnichově znovu tento problém připomněl a zdůraznil, že není ani proruský, ani protiruský, ale proevropský.

Odmítl, že by svojí politikou na sebe jen chtěl strhnout pozornost. Naopak lituje toho, že klíčový motor pohánějící evropskou integraci běží jen na dva válce, na ty francouzské. Chce ale vyjít vstříc tomuto francouzsko-německému dědičnému předurčení, považovanému za základ mírové a demokratické Evropy.

Pokud Francie a Německo, a to zejména, nenabídnou k citovaným tématům společná řešení, dopustí se historického omylu a ohrozí samotnou evropskou demokracii, varuje Macron.

Změny v principech EU

Evropské země jsou tak různorodé a různorodých a často protichůdných zájmů, že mu z toho logicky vyplývá, že dogma jednotné a konsenzuálně rozhodující Evropy je neudržitelné. Způsob hlasování v Radě je třeba podle něj změnit. Umenšit důraz na konsenzus, posílit hlasování většinové.

Ivan Štern|foto: Vendula Kosíková

Nabízí se otázka, zda se tu ve skutečnosti nerýsuje jen jiný způsob rozpadu Evropy. Taková obava je sice na místě, neměla by ale odrazovat. Je přece v povaze všech lidských děl, evropskou integraci nevyjímaje, že v sobě obsahují prvek vedoucí k jejich sebezničení.

U průmyslových výrobků se tomuto prvku slušně říká „kazítko“.

Autor je publicista