Ivan Štern: Lithium vyhrává nad demokracií
Zdá se, že srbskou společností už hodně dlouhou dobu cloumá nespokojenost. Vučičův stát neskýtá o moc víc svobod, než skýtal stát neblaze proslulého Slobodana Miloševiče. Sotva lze jinak vysvětlit, že protestující srbští studenti už nějaký čas plní ulice.
Původně jim bylo podnětem zhroucení přístřešku nádraží v Novém Sadu. Přišlo tam o život 15 lidí. Nepokoje chtěl zklidnit srbský předseda vlády a rezignoval. Marně. Ke studentům se v posledních týdnech navíc nepřekvapivě přidávají senioři.
Čtěte také
Srbsko se od ukončení občanské války a vlády Miloševičovy stalo jakýmsi evropským otloukánkem. Někdy právem, někdy neprávem bylo vnímáno jako zdroj balkánského neklidu.
Úkorně nese i vznik samostatného Kosova. Umisťuje sem kořeny vlastní státnosti. Nyní vzaly za své, aniž byly alespoň dotázány zdejší Srby osídlené oblasti.
Sebeurčení Srbů? Ale těch kosovských
Když se kosovští Srbové pokoušeli vzdorovat, neuznávajíce existenci kosovského státu, kdy demonstrativně jezdili s podporou srbského prezidenta Aleksandara Vučiče v autech se srbskou poznávací značkou a odmítali účast ve zdejších volbách, tak se Evropská unie na Bělehrad mračila.
Čtěte také
Fakt kosovského sebeurčení je přece nezvratný. To, že Srbům šlo o sebeurčení Srbů kosovských, jaksi pominula.
Někteří komentátoři už tehdy varovali před poněkud rigidním přístupem Evropské unie. Upozorňovali, že Srbsko vždy historicky hledalo a nacházelo svoji oporu v Rusku a že prezident Vučič má nejen z toho důvodu pro Moskvu slabost.
Nevstřícnost ze strany Evropy může proto Srbsko vehnat do ruské náruče a umožní Rusku získat nebezpečný vliv na západní Balkán, mající pověst sudu prachu.
A zase to lithium
Do ruského útoku na Ukrajinu byla příchylnost k Rusku brána jako jistá nepříjemnost a politický folklór. Proto nijak nepřekvapovalo, že se i navzdory tomu Srbsko začalo ucházet o členství v Unii. Obrat nastal před třemi roky.
Čtěte také
Vučič měl namále. Jisté pochopení pro něho měl soused Viktor Orbán. I tak by Vučič býval aspiroval na toho, s kým se do lepší společnosti nechodí, kdyby nebyl Unii nepřipomněl, že Srbsko vládne značnými zásobami lithia, suroviny nezbytné pro výrobu autobaterií.
A že se hodlá přes protesty místních ochránců životního prostředí o tyto zásoby s Unií podělit. Vazbu na Rusko sám už dnes tolik nezdůrazňuje. V lithiu vidí šanci pozvednout zdejší notoricky chřadnoucí hospodářství.
Bouřícím se studentům v Bělehradě jde ale spíš o odstranění despotického rázu režimu, jenž se od dob Miloševičových výrazně nezměnil.
Odezvy z Unie, prohlašujíc se za strážkyni demokratických hodnot, se jim ale nedostává vůbec žádné.
Vyhrávají to zásoby lithia.
Autor je spolupracovník časopisu Přítomnost
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
