Ivan Štern: Koronavirus a kurzarbeit

Kurzarbeit (ilustrační foto)
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Kurzarbeit (ilustrační foto)

Koronavirus způsobuje někdy pozvolný, někdy dokonce prudký pokles zaměstnanosti. Není divu, že v sousedním Německu opět přijde ke slovu režim známý jako „kurzarbeit“.

Naši vládu podnikatelé tlačí k tomu stejnému. Německá vláda už pro jeho užití uvolnila 10 miliard eur. Odhadla, že se bude týkat zhruba dvou a půl milionu zaměstnanců.

Co je to „kurzarbeit“? Někdo se pojem pokouší nepřesně přeložit jako zkrácený pracovní úvazek. Ten tu sice je obsažen. Kouzlo tohoto 20 let starého vynálezu sociálnědemokratického kancléře Gerharda Schrödera netkví v tom, že si zaměstnanec zkrátí pracovní úvazek, jakmile se zaměstnavatel dostane kvůli vnějším nepříznivým okolnostem do odbytových potíží.

Během velké hospodářské krize se tak choval i Tomáš Baťa, který věděl, že daleko důležitější než dosahovat za každou cenu zisku je udržet si zaměstnance. Spolupracovníky, jak říkal. Představují sehraný a odborně zdatný tým, který dávat po odeznění krize dohromady, pokud sáhnu rovnou k masovému propouštění, povede k dalším ztrátám, někdy až osudovým.

Klíčová je tu účast státu na vyplácených zaměstnaneckých gážích. Stát zaměstnavateli, který je nucen kvůli krizi omezit výrobu, z veřejných rozpočtů dorovnává platy bezmála na původní úroveň.

Srovnat krok s Německem

V dané chvíli německá vláda počítá, že na každého zaměstnance přispěje celkovou částkou v průměru 4000 euro. Není to ale poslední slovo. Německý režim „kurzarbeit“ proti našemu, nanejvýš tříměsíčnímu, může trvat celý rok.

Výhoda pro zaměstnavatele je tu zřejmá: Okolnosti ho nenutí zbavovat se zkušených, odborně zdatných anebo dobře zapracovaných zaměstnanců. Může je kdykoli aktivovat k vyššímu výkonu. Současně jeho hospodaření nemusí ani během krize zabředávat do fatálních ztrát.

Zaměstnanec si tak udržuje stávající příjmovou hladinu. Nepozná stres z nesplácených dluhů a z neplacení dalších více či méně mandatorní výdajů. Neztrácí pracovní návyky. Dál si udržuje, případně rozvíjí svoji odbornost.

Stát šetří veřejné finance. Výdaje na „kurzarbeit“ představují v souhrnu menší vydání, než by stát musel vynaložit na podporách v nezaměstnanosti, pokud k tomu připočteme i výdaje nezaměstnaností nepřímo vyvolané.

V letech 2008 a 2009, kdy vrcholila světová finanční krize a jednotlivé země zaznamenávaly výrazný vzestup nezaměstnanosti, Německo díky režimu „kurzarbeit“ krizí prošlo takřka bez ztráty kytičky. Podobný průběh nejspíš zaznamená i nyní.

Ivan Štern

S myšlenkou „kurzarbeit“ si naši politici zahráli v roce 2015 a „kurzarbeit“ zapracovali do zákona o zaměstnanosti. Poskytnutí pomoci u nás není tak velkorysé, je spojeno se značnou administrativou a provází je složité schvalování. Nicméně, pokud vláda vyjde zaměstnavatelům vstříc, riziko náporu nezaměstnaných na naše úřady práce by nemuselo být tak zoufalé a my bychom konečně alespoň v něčem s Německem srovnali krok.

Autor je publicista