Ivan Štern: Konec Schengenu?
Hraniční kontroly, které Němci zavedli v reakci na nedávnou vraždu nevinných lidí na solingenském tržišti, by asi sotva zabránily této tragédii. V Solingenu vraždící syrský mladík ilegálním uprchlíkem nejspíš nebyl. Úřady mu ale politický azyl odmítly poskytnout, a on se v odvetu za to našel v ideologii islámského státu. A odvděčil se tím, že vzal nůž a na náměstí začal vraždit.
První reakcí spolkové ministryně vnitra Faeserové bylo dostat pod kontrolu všechny útočné nože. Nápad to byl pošetilý. Nezabral. Zabralo až obnovení policejních kontrol na německých hranicích.
Čtěte také
Němci tak dali najevo, že jsou připraveni přitvrdit a že hodlají bránit nelegální migraci, organizované specializovanými pašeráky lidí. Podobné hrozby jako ta solingenská jsou totiž spojeny právě s ní.
Nespokojenost s kontrolami na hranici vyjádřil polský premiér Tusk. Evropa by se měla víc soustředit na ochranu vnějších hranic. Na hranice Polska s Ruskem a Běloruskem. Odtud pašeráci – pro změnu organizovaní politickými policiemi obou východních samoděržaví –, Evropu opakovanými dávkami uprchlíků zaskakují a nachytávají ji v nedbalkách.
Nespokojeni jsou i Řekové. Tvrdí – a právem –, že uzavřené německé hranice sotva vyřeší uprchlický přetlak v jejich utečeneckých táborech.
Čtěte také
Zahořekoval i bývalý předseda Evropské komise Jean Claude Juncker. Německé hraniční kontroly mohou znamenat konec Schengenského prostoru. Pominul jen, že Němci konají ve shodě s Evropskou komisí.
Jestli jde opravdu o počátek konce Schengenu, si můžeme říct nejdřív v březnu příštího roku, kdy končí platnost německých hraničních opatření, konaných – světe, div se –, podle schengenských pravidel.
Ještě trochu času zbývá
Evropa má tak několik měsíců čas na to, aby se vzpamatovala a s konečnou platností si přiznala, že na otázku uprchlickou bude krátká. Dokud nepřistoupí k vzájemnému solidárnímu řešení, byť by bylo sebevíc bolestivé.
Čtěte také
Teprve pak přestanou být uprchlíci „vodou na mlýn“ populistům, na kterých se jen jalově a cynicky přiživují. Uvědomit by si to měly hlavně státy, které se dosud zuby nehty brání se na otázce uprchlické aktivně podílet.
Němci sice zavedli hraniční kontroly, současně ale kancléř Scholz – vědomý si toho, že populistům nemá nadbíhat, ale brát jim vítr z plachet –, podepsal dohodu s keňským prezidentem Rutem. Keňa vyšle do Německa čtvrtmilionu hostujících dělníků a tak posílí zdejší chřadnoucí trh práce.
Dohodu na stejné téma pár dnů na to Scholz podepsal i v Samarkandu, a to s uzbeckým prezidentem Mirsijojevem.
Vítězný pokřik, že Orbán měl v tvrdosti vůči utečencům od počátku pravdu, přesto není na místě.
Poměry sice vyžadují přitvrzení, doba Merkelovské velkorysosti holt pominula. Nepominula ale potřeba nabídnout účinné řešení – a ne potravu pro politické příživníky.
Autor je spolupracovník časopisu Přítomnost
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
