Ivan Štern: To, jak řešit uprchlickou krizi, objevili Turci

Podle turecké komory zahraničního obchodu turecké hospodářství strádá vedle 60procentní inflace chronickým nedostatkem odborně zdatných pracovních sil. Stěžuje si tak zhruba 43 procent všech zdejších firem. Nikdo nechce pracovat, naříká největší turecký výrobce textilu Ibrahim Kara.

Čtěte také

Ivan Štern: I usazený uprchlík je Evropan

Původní nespokojenost Turků s přítomností asi pěti milionů uprchlíků ze Sýrie a Afganistanu vzala rázný obrat. Uprchlíci postupně nahrazují Turky tam, kde se jim dělat zajídá. V zemědělství, na stavbách, v odklízení odpadků a v sociálních službách. Kdyby nyní někoho napadlo je odsunout ze země, zní úsloví kolující po Ankaře, nebudou se za chvíli v lepších rodinách dostávat tak potřebné „máry“.

Vysoká inflace způsobuje, že lidé střídají velice často pracovní místa. Jakmile je to jen možné, hledají nové uplatnění. S daleko vyšším platem. Samozřejmě. Stačí už rozdíl 15 eur měsíčně. I to je jistá náplast na trvalé znehodnocování měny.

Kvalitní integrace v německém prostředí

Nechybí ani případy, kdy z tureckého pracovního trhu lidé prostě mizí. Buď si našli práci v zahraničí, anebo studují, jak dlouho jen to jde. V posledních letech v národě, který čítá zhruba 83 milionů obyvatel a jeho průměrný věk je 32 let, vzrostl počet vysokoškolských studentů na devět milionů.

Čtěte také

Jan Fingerland: Turci zvolili nejistou jistotu

Na ukončení studia turecké hospodářství sotva kdy vydělává. Hotový inženýr hledá práci rovnou v zahraničí. Nanejvýš se spokojí s prací v nadnárodní firmě působící v místě. Má naději, že dříve nebo později přejde do některé z filiálek mimo Turecko. Jen slabá polovina tureckých vysokoškoláků, asi 47 procent, je přesvědčena, že Turecko je dobrou zemí k životu.

Nedostatkem kvalifikovaných pracovníků nejvíce trpí turecké firmy nemající nadnárodní přesah vzdor tomu, že tvoří jádro tureckého hospodářství. Jak zjistil ředitel turecko-německé průmyslové a obchodní komory Thilo Pahl, stiženy jsou dokonce i ty, které mají německého majitele.

To všechno jsou důvody, proč se v Německu objevili lovci hlav, poptávající se po inženýrech tureckého původu. Stávají se jednou z posledních nadějí, s jejichž pomocí by Turecko mohlo zvrátit neblahou situaci na svém trhu práce. Jinak sotva dosáhne toho, aby se sem opět vrátili investoři. Zejména ti technologicky inovativní. Těžko totiž svěří svůj kapitál firmě, která vykazuje chronický nedostatek spolupracovníků odborně způsobilých.

Ivan Štern |foto:Vendula Kosíková

I když tu prvoplánově jde o otázku ekonomickou, poptávka po vzdělaných Němcích tureckého původu svědčí o tom, jak kvalitní a rozsáhlé integrace se v německém prostředí dostává přistěhovalcům. Nabere-li toto řešení uprchlické krize obecný a celoevropský ráz, půjde o řešení ve prospěch jak domovských, tak i hostitelských zemí. S konečnou platností zároveň vypálí rybník všem populistům, na uprchlické krizi parazitujících.

Autor je spolupracovník časopisu Přítomnost