Ivan Štern: Dvojí hrozba demokracii: předlužený rozpočet
Případ Německa názorně ukazuje, kterak jsou možnosti evropských zemí stran pomoci Ukrajině omezené, pokud žádná z nich nehodlá – a to rozhodně nehodlá –, přejít na nějakou formu válečného hospodářství. I když zdůrazňují, že jsme prostřednictvím Ukrajiny v zásadě ve válce, žádná z pomáhajících zemí tomu nehodlá zásadně přizpůsobit hospodaření se svými veřejnými prostředky.
Čtěte také
Stále platí – jak ukázaly nedávné vášnivě debaty nad rozpočtem Německa –, že existují i jiné priority, které, byť solidarita s bojujícími Ukrajinci je nezpochybnitelná, jsou stejně důležité, má-li být demokracie jako taková udržitelnou hodnotou.
Při debatě nad rozpočtem dospěli Němci k závěru, že není jiného východiska než zkrátit, případně na čas utlumit pomoc Ukrajině, pokud deficit nemá narůst do rozměrů, kdy by musela být aktivována rozpočtová brzda. Před časem ji do německé ústavy vložil ústavní soud.
Němci už zadlužení byli, takže vědí...
Rozpočet by tvořily jen výdaje, pro chod demokratického státu nezbytné, a to tak dlouho, dokud by na následující období nezačal vykazovat rovnováhu mezi příjmy a výdaji.
Čtěte také
Něco podobného si už Německo zažilo, když vláda Angely Merkelové přebírala od rudo-zelené vlády Gerharda Schrödera nejen moc, ale i astronomicky zadlužený rozpočet. Mnoho dlouhých let trvalo ministru financí Wolfgangu Schäublemu, než dosáhl rozpočtové rovnováhy a vyvinil tak německý fiskál z rozpočtové brzdy.
Ukrajinci svým způsobem mohou mluvit o štěstí, že Putin na ně nezačal dělat ramena už v „nultém desetiletí“. To by Němci mohli svým přátelům na obou březích Dněpru nanejvýš tak držet palce.
Rozhodně by si sotva mohli dovolit tak velkorysou podporu, jaké byli mocni nyní, kdy humanitární pomocí, přímými platbami a dodávkami zbraní ve prospěch Kyjeva už utratili v součtu celých 34 miliard euro.
Čtěte také
To je bezkonkurenčně nejvíc ze všech solidarizujících se evropských zemí. Ptají se proto, proč už dávno nejsou plně otevřeny možnosti pomoc Ukrajině financovat z úroků plynoucích ze zadrženého ruského majetku. Nepochybně budou prvními, jak uvedl i kancléř Scholz, kdo v tomto smyslu zatlačí na pilu.
Když před lety Angela Merkelová ještě jako šéfová opozice zažalovala Schröderův kabinet u ústavního soudu – majíc za to, že předlužování státního rozpočtu ohrožuje samu demokracii –, soud jí dal nepřímo za pravdu.
Nynější předlužení rozpočtu, a nejen toho německého je nahrávkou na smeč Putinovi.
Pokud před lety hrozba demokracii byla teoretická, nyní z toho samého důvodu, prohraje-li Ukrajina s Putinem, jen proto, že pro ni nenajdeme peníze, si na zkázu demokracie budeme moci sáhnout vlastní rukou.
Autor je spolupracovník časopisu Přítomnost
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
