Ivan Hoffman: Vyhlížení Fénixe

17. listopad 2021

Jsou lidé, co na minulost nedají dopustit a pak tací, co na minulosti nit nenechají suchou. Nejspíše to tak bylo vždy a sotva tomu kdy bude jinak. Netřeba do toho politicky montovat aktuální pravdu a trvat na přepisování vzpomínek, aby ladily s přepsanou historií.

Úplně postačí si přiznat, co vědí osvícenější literární vědci, totiž že se společnost od nepaměti potácí mezi dvěma mýty.

Čtěte také

Mýtem zlatého věku, podle kterého je nám třeba se vrátit k dokonalosti, jež tu kdysi byla a kterou jsme pozbyli, a mezi prométheovským mýtem, tedy vírou v pokrok, který přijde s ohněm, což se neobejde bez hrdinné vzpoury proti nepřejícímu božstvu.

Jsou to ty mýty, nikoli pravda, co je třeba člověku, aby kráčel cestou necestou, ať už se při tom ohlíží přes rameno či doufá dohlédnout za horizont. Říká se, že nelze vzít lidem mýtus bez náhrady. Nelze beztrestně chladně konstatovat, že se není kam vrátit, ani kam dojít.

Vyhlížím znovuzrození

Čtěte také

Mýtus není fikcí, sebeklamem, ani rezignací na kritický rozum. Mýtus je esencí naděje a naděje je poslední instancí bloudících a opouštěných. Mýtus je maják, ke kterému upínáme zrak v bouři života.

Uvědomil jsem si nedávno, že aniž bych přepisoval své vzpomínky, opustil jsem prométheovský mýtus a přiklonil se k mýtu zlatého věku. Souvisí to s poznáním, že léčba chorého společenského organizmu byla zhoubnější nemoci. Za Prométhea se vydával pyroman. Dnes jde o to, zda se z popela, který je k disposici, zrodí Fénix, co se povznese nad pompézní balast, který už se nedá vydržet.

Ivan Hoffman

Vyhlížím znovuzrození. Zatímco se pozůstalí ujišťují o věrnosti vytunelovaným odkazům, ve vzduchu už se dá cítit závan Fénixových perutí. Sním o tom, že se ty dva mýty prolnou. Že ohněm, který Prométheus snese na zem, bude ta ztracená dokonalost zlatého věku. Že se tak ještě nikdy nestalo? Všechno je jednou poprvé!

Autor je komentátor Deníku

autor: Ivan Hoffman
Spustit audio