Ivan Hoffman: O marnosti dozoru

9. červen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Samizdat
0:00
/
0:00

Nedám dopustit na nezávislé weby. Už svou existencí dělají důležitou službu svobodě slova. Díky nim my, spisovatelé, nemusíme řešit, zda tím, co máme na srdci, nevyděsíme mainstreamového editora. I odmítnuté texty si cestu k posluchači či čtenáři najdou, neboť ambicí nezávislých webů je čelit oficiální pravdě a vynášet na světlo pravdu nechtěnou.

Nezávislost není a ani nikdy nebyla zárukou kvality. Je právě jen zárukou nezávislosti. A nezávislost je pro jedny předností, výsadou, zatímco pro druhé komplikací a hrozbou. Že se ve společnosti něco děje, se pozná z toho, že se nezávislost stává noční můrou vládnoucích elit.

Čtěte také

Dozorování slov, vedené samozřejmě vždy těmi nejlepšími úmysly, velice prospívá samizdatu, jehož moderní obdobou jsou nezávislé weby. Strážci oficiálních liberálních pravd jim někdy také říkají dezinformační, hybridně hrozivé anebo rusácké.

Přesto že v každé době existuje bariéra mezi autory píšícími režimu po srsti a těmi, které to táhne proti proudu, literatura je jenom jedna. Dobrá, nebo zbytná, tedy špatná.

Živit se slovem

Pamatuji, že ještě za minulého režimu jeden můj kamarád, básník, zorganizoval setkání oficiálně publikujících mladých spisovatelů s námi, co jsme si svou literaturu tiskli sami.

Čtěte také

Shodli jsme se, že jsme na jedné literární lodi, bariéra budovaná cenzory, že je umělá. Co ale bylo skutečné, bylo odlišné autorské sebevědomí. Oni měli na pultech knihkupectví své doopravdické knížky, zatímco my jsme měli aureolu rebelů slova. Měli jsme si tedy vzájemně co závidět.

Dnes je nejpatrnější hranicí mezi závislými a nezávislými autory jejich odměna, tedy to, zda jsou za psaní placeni, anebo zda píší z pilnosti, neboť přemýšlet nahlas chápou jako poslání.

Ivan Hoffman

Citoval jsem nedávno jednomu novináři motto jistého amatérského divadelníka, který říkával, že „nejširší pole působnosti je ostří nože“. Můj kolega se smutně usmál a řekl, kolik let mu ještě zbývá do důchodu. Živit se slovem byla vždy chůze po tenkém ledě. Přežívají ti nejopatrnější, což vede k tomu, že literární inspirace je doma tam, kde nejsou prachy.

Autor je komentátor Deníku

autor: Ivan Hoffman
Spustit audio