Ivan Hoffman: Kolektivizace

03751527.jpeg
03751527.jpeg

Globalizace je název pro drsnou kolektivizaci. Nikoli ve smyslu, že se velkým bere ve jménu kolektivu, nýbrž že velcí kolektivizují svět ke svému užitku. 

Pestrý globální kolektiv vzniká na troskách tradičních lokálních společenstev a je tvořen vykořeněnými atomizovanými jedinci, napěchovanými zpravidla do megapolí, kde místo blahobytu naivně sdílejí americký sen. Nevím, jak je možné, že to funguje, ale přijde mi, že většina lidí je v globálu spokojena s tím, co je. Ostatně jako vždy.

Dokud byl svět rozdělen pečlivě střeženými hranicemi, o nějaké masové migraci a míšení ras a národností nemohlo být ani řeči. Jen vzácně u nás člověk potkal cizince a nikdy nezapomenu na to, jak jsem poprvé potkal cizince černé.

Strýc mi domluvil fotografování svatby, na kterou sem z daleké Afriky dorazila rodina černého studenta. Pomatuji, jaké jsem měl z toho fotografování nervy. Ženich jako uhel si bral bledou blondýnu, kontrast nemohl být větší a bylo mi jasné, že se tato černo-bílá sešlost bude chtít na černobílých fotografiích na sebe podobat. Jak citlivý zvolit film? V jaké vývojce ho vyvolat? Na jaké papíry zvětšovat fotografie?

Nakonec se ukázalo, že černá tvář má v bočním světle škálu šedých tónů, stejně jako je tomu u tváře bílé. Technicky vzato to nebyla komplikovaná práce, a výjimečná se ukázala být hlavně tím, že jsem dostal zaplaceno v dolarech.

Zůstaly mi negativy s portréty těch tajemných, sošných cizinců a cizinek, ze kterých jsem si zvětšil a natónoval na hnědo několik fotografií 30x40. Když si je teď po nějakých čtyřiceti letech prohlížím, jsou obyčejné. Exotika z nich vyprchala, vidím jen cizí lidi, o kterých nic nevím.

Dnes by nedávalo smysl fotografovat někoho jen proto, že je černý. Fotografujeme ty, se kterými se známe, jsou pro nás důležití, anebo je prostě máme rádi a někteří z nich jsou černí. V mém případě jde hlavně o fotografie mého zetě Michaela.

Většinu života už prožil jako globální matematik a expert na informační technologie v otevřeném světě, ale narodil se v Ghaně a podle toho vypadá. Na skupinové svatební fotografii pořízené u nás na Moravě chybí jeho rodiče, ale přijeli za ním jeho přátelé z Evropy. Americký evangelický pastor působící v Dánsku, starší kolega ze Švédska původem z Polska, spolužák původem z Palestiny, který se svou ženou Norkou žijí ve Švédsku, anebo kamarád z Ghany, který je diplomatem v Německu.

Ivan Hoffman

Na barevné fotografii pořízené v přírodě působí barevná svatební společnost přirozeně. Řekl bych, že pro globalizaci je typičtější barevný kontrast, než kontrast černobílý, ale je to jen pocit.

Nevím, zda je globalizace nezvratným trendem, spíše si myslím, že ji vystřídá lokalizace, jakmile negativa ekonomické globalizace převáží nad jejími pozitivy. Nové hranice už ale obklopí jiné kolektivy, než byly ty původní, jednobarevné. Je mi to jasné z fotografií vnuka Aarona a vnučky Zoe.