Ivan Hoffman: Kdo to zavinil
„Tak už to spusťte, na co ještě čekáte“ – to jsem poprvé slyšel od Slávka Janouška v šatně, v zákulisí jednoho folkového koncertu někdy před pětatřiceti lety. Ve vzpomínce, která v čase mohla doznat proměny, zvažoval Slávek, zda novu píseň zahrát, když není na schváleném seznamu, a myslím, že jsem ho k tomu tenkrát povzbuzoval slovy, že to je to nejlepší, co jsem od něj slyšel.
Od té doby si dodnes prozpěvuji: „A ještě dřív, nežli se přiženou, vylezu na nejbližší kopec s dětmi a se ženou… a budeme se dívat, jak to bude lítat…“
Čtěte také
Panuje všeobecná shoda, že kdo zapomene svou minulost, musí si ji znovu prožít. Věděli to socialisté, kteří vyhrožovali návratem kapitalismu, i liberálové, strašící návratem komunismu.
Rovněž pacifisté varují, že kdo zapomene na hrůzy války, toho ty hrůzy potkají. A Janouškova píseň „Kdo to zavinil“ je z těch, kterou zapomenout by znamenalo nutnost znovu ji napsat, znovu se naléhavě ptát, „kdo mne nenechal v klidu žít“.
Tak už to spusťte
Čtěte také
Také ale lze říct, že Janouškův obraz s Lennonovými blázny na kopci se periodicky vrací. Že i kdyby rádia našla v rafinovaných playlistech skulinu pro zmíněné Janouškem formulované generační vyznání, nepomohlo by to oslovit vědomě neslyšící a otevřít oči těm, co nechtějí vidět.
Vinyl Kdo to zavinil vydal Supraphon v roce 1988. Slávek ho s Vlastou Redlem nahrál na podzim 1987. Na cédéčku z roku 1996 je zajímavé, že k písním z původní gramodesky nepřibyl žádný bonus. Album drželo pohromadě tak, jak ho Janoušek s Redlem pustili z ruky. Nebylo co dodat, kromě bookletu s povídáním Jirky Černého a fotografiemi Oty Nepilého a Jana Šilpocha.
A stejně jako před pětatřiceti lety drží to album pohromadě i dnes, kdy si ho pouštím na kopci v očekávání, kdy už to spustí. A říkám si se Slávkem Janouškem jako tenkrát: „Abychom si nakonec nezačali myslet, že nás jen tak lekáte, že nás jen tak strašíte, slyšíte, tak už to spusťte.“
Autor je komentátor Deníku
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.