Kdo další je na řadě? Tak se musí veřejnost ptát při pohledu na tituly členů vlády.
Ukazuje se totiž, že na ministra nepohlížíme jako na služebníka, svého zaměstnance, od kterého očekáváme, že zvládne zúřadovat komplikovanou resortní agendu ku prospěchu občana, daňového poplatníka, nýbrž že ministra vnímáme jako celebritu splňující vysoká mravní a morální kritéria, aby nám mohl být vzorem a jít příkladem.
Ministr práce a sociálních věcí Petr Krčál (ČSSD) rezignoval. Kvůli podezření z plagiátorství části své bakalářské práce. Předseda sociální demokracie Jan Hamáček oznámil, že do uvolněné funkce nominuje Janu Maláčovou, současnou ředitelku rodinné politiky ministerstva.
Vzhlížet s respektem a úctou k plagiátorovi samozřejmě nepřipadá v úvahu a pro odhalené výtečníky nepředstavuje alibi, že se jim v minulosti podařilo obelstít benevolentní univerzity. Proti přísnému soudu médií, střežících fair play není odvolání.
Magistr Petr Krčál už se na mimořádné tiskovce s obhajobou ani nezdržoval, jak to učinila jeho předchůdkyně inženýrka a magistra Taťána Malá. Než by nenapravitelně poškodili své strany a vládu, raději na službu občanovi promptně rezignovali.
Případy ministerských rezignací vrhají špatné světlo na vysoké školy, které zjevně negarantují důvěryhodnost svých absolventů. Namístě je otázka, zda vysokým školám přidávat peníze, anebo zda na nich raději nešetřit ve prospěch školství základního anebo učňovského, kde si žáci místo pofiderních titulů osvojují reálné a užitečné vědomosti a dovednosti.
Radní Vysočiny Petr Krčál z ČSSD se vzdal nominace na post ministra práce a sociálních věcí. Rozhodl se tak z vážných osobních důvodů. Šéf ČSSD Bohuslav Sobotka teď řeší, kdo Krčála nahradí. Jeho nástupce chce vybrat do konce týdne.
Teze o vzdělanostní společnosti coby motoru všeobecné prosperity působí najednou falešně a vnucuje se otázka, zda se vysoké školství nestává potěmkinovskou vesnicí a jeho přínos zda se nepřeceňuje.
Určitě neopisují jenom politici. Kdyby se kampaň proti plagiátorům vedla plošně, pravděpodobně by se ukázalo, že vysoké školy vychrlily několik generací neoriginálních opisovačů, kteří mají ve skříních akademické kostlivce, čekající jenom na to, kdy se jejich majitelé pokusí stát ministryněmi či ministry.
Ti jsou naštěstí všichni snadno nahraditelní a obtížně by se mezi ministry našel takový, kterého by byla škoda. Aférami paní Malé a pana Krčála neutrpěla politika. Jde o akademický skandál, který by se určitě neměl zamést pod koberec.
Jan Rosák, moderátor
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
